S fotbalem začínal v rodných Býchorech. Už v mládí měl řadu nabídek, ty však dlouho odmítal. Až přišlo vábení Velimi, která hrála krajský přebor. A jeho branky vynesly týmu postup do divize. Hartig stihl přes třicet přesných zásahů. A hurá ke klokanům do Bohemians. To mu bylo už třiadvacet let. A pak už to šlo rychle. Jeho fotbalová hvězda se rozzářila naplno ve Spartě, kam si jej vybral trenér Hřebík, a kde si zahrál Ligu mistrů. Následoval Petrohrad, Petržalka, Olomouc, Slovan Bratislava. V Bohemce byl dokonce třikrát. Tam také kariéru profesionálního fotbalisty opustil a šel do třetiligového Kolína. A odtud zpět domů do Býchor. Ještě jednou si vyzkoušel velimský dres, pak se po roční epizodě v Městci Králové vrátil definitivně do rodné vsi. Zde si ještě občas kopne, když má chuť a když mu drží zdraví.

Jeho zářivá kariéra před pár lety skončila a bylo potřeba hledat, co dělat dál. „Po návratu domů do Býchor jsem měl na hřišti hospodu,“ vypráví bývalý ligový fotbalista a český reprezentant.

Díky angažmá ve Velimi hrající tehdy I.A třídu, se dostal ke svému dalšímu povolání. V jedné velimské firmě dělal skladníka nebo údržbáře. „Bylo to propojené s fotbalem. Tuto práci jsem díky fotbalu získal, sehnali mi ji velimští funkcionáři,“ vypráví Hartig, který získal Ligový pohár v ruském Petrohradu a se svými týmy skončil čtyřikrát druhý v lize (Sparta, Petrohrad a dvakrát Artmedia Petržalka).

Ve velimské firmě strávil několik let. Nyní je ale od 1. září nezaměstnaný. „Teď nedělám nic. Jsem na pracáku,“ usmál se Hartig. „Momentálně si práci hledám,“ přiznal.

Hřebeč posílil Jakub Podaný // TJ Hřebeč - SK Lhota 6:2 (1:2), KP 21. 8. 2021
Ze hřiště do studia. Experta Jakuba Podaného baví, že zůstal u fotbalu

Trenéřina na vyšší úrovni ho neláká. „Trénoval jsem vlastně jen Býchory, když jsem se sem vrátil. Ale to bylo o tom, že jsem vedl kluky, které znám. Já nepatřím na lavičku jako kouč, ale spíš na hřiště. A nebo jako divák,“ uvedl borec, který prožil svá nejlepší léta v Artmedii Petržalka. „Hráli jsme tam Ligu mistrů. To bylo něco neskutečného. U Sparty se s tím počítá, ale tady to bylo překvapení. Dostali jsme se tam přes tři předkola. A pak jsme porazili třeba slavné Porto,“ zavzpomínal na parádní sezonu muž, který v říjnu oslaví šestačtyřicáté narozeniny.

Na hřišti jej ale diváci mohou vidět i nadále. A docela dost často. Zahrát si chodí za starou gardu Bohemky, Sparty, dále za Berger tým nebo Sigi tým. „Je toho pořád dost. Odehraji třeba kolem padesáti utkání za rok. Pořád mě to baví. Hlavně když hrajeme proti týmu, který má kvalitu,“ přidal bývalý prvoligový útočník, který vynikal svoji neutuchající dravostí a obrovským důrazem.

Spoustu volného času tráví s dcerou, která hraje tenis. „Jezdí trénovat do Brandýsa a je to skoro každý den. Takže je to náročné. Střídáme se s paní, ale já jezdím častěji,“ dodal Lukáš Hartig.