Začínal v Mladé Boleslavi, na vojně chytal za Duklu, pak se potloukal světem a kariéru zakončí tam, kde je mu nejlépe.

Řepovský rodák Milan Zachař patří k oporám týmu okresního přeboru, jehož branku hájí. V sobotním mistrovském zápase na půdě Března se však zapsal mezi střelce. „Člověk celou kariéru sní o tom, že rozhodne zápas gólem v poslední minutě,“ říká dvaačtyřicetiletý brankář.

Jak se vlastně samotný zápas vyvíjel?
Asi v páté minutě nám rozhodčí odepřel penaltu. Ve vyrovnaném zápase pak šli do vedení domácí. My jsme poté zahodili dost šancí, což je naší jarní bolestí. Březno pak ke konci zdržovalo, a tak rozhodčí nastavoval asi pět minut.

A v samotném závěru přišel váš hvězdný moment.
O tom člověk sní celou kariéru, že rozhodne zápas. Kopali jsme roh a já šel také dopředu, protože už nebylo v samotném konci zápasu co ztratit. Stál jsem naštěstí na správném místě a hlavou jsem trefil.

Jak dlouho vás potom spoluhráči honili po hřišti?
Snažil jsem se jim útéct, aby mě nazavalili, ale nepovedlo se mi to a chvíli na mně nějaká hromada ležela.

Vy jste už ale jednu branku jako gólman vsítil.
V Řepově jsem dal gól hlavou myslím proti Krnsku, ale neuznali mi ho kvůli faulu.

Nemrzelo vás, že jste ten gól nedal doma?
Ani ne, protože to bylo derby ve Březně a bylo tam hodně našich fanoušků a také fanoušků Židněvse. Ti mě také hecovali, ať na ten roh jdu.

Řepov v minulých sezonách bojoval o záchranu, letos je to klidný střed. V čem je ta letošní sezona jiná?
Vybudovali jsme tady nový sportovní areál, čímž se zlepšily podmínky pro trénování. Omladili jsme také kádr, aby to nestálo na nás, čtyřicátnících. Navíc máme nového trenéra Pavla Kleina, který nás hodně pozvedl.

Váš syn chytá za konkurenční Akumu. Co se děje doma před zápasem Akuma – Řepov?
Nijak zvlášť se nehecujeme. Oba se plně soustředíme na zápas jako na každý jiný.

Nechá si od vás třeba poradit?
Když chce, tak ano. Občas ještě nechá.

Máte za sebou bohatou kariéru, že?
Jsem odchovancem Mladé Boleslavi, na niž mám ty nejlepší vzpomínky. Na vojně jsem chytal v Dukle, kde jsem se potkal se spoustou známých hráčů. Následovalo tříleté hostování v Ústí nad Labem. A pak už jsem hrál divizní soutěž za Milíčeves a měl ještě nějaká angažmá v okresních týmech.

Který zápas byl váš „Nej“?
Zápas za ligový dorost Boleslavi na Spartě. Ten mi skutečně vyšel, vyhráli jsme 1:0.