Osobnost Deníku

Určitě jde o splnění jednoho z vašich cílů, tak jaký bude ten další? Kam byste to chtěl celkově dotáhnout?
Splnění cíle je to určitě, protože bez cílů by nebyla motivace, ale cíle musí být postupné. Když jsem postoupil do krajských soutěží, tak můj cíl byl mít stabilní výkony bez hrubých chyb, zlepšovat se, být delegován na těžká a důležitá utkání, a to si myslím, že se povedlo. Můj cíl je tedy teď stejný pro utkání v Řídící komisi Čechy a dál se uvidí.

Na profi listinu zbývá už jen krok - vnímáte to tak?
Momentálně se chci soustředit na to, abych jako nováček v ŘKČ úspěšně ,,chytil'' začátek, seznámil se s novými kolegy a stabilizoval se. Samozřejmě, že by to bylo splnění snu, o kterém se mi ani nezdálo, když jsem začínal. Ta cesta je obrovsky dlouhá a náročná, ale rozhodně za to stojí. Nicméně všechno má svůj čas a postup.

Připomeňte vaši dosavadní kariéru rozhodčího.
Začala školením rozhodčích v březnu roku 2017 - tím jsem se stal okresním rozhodčím okresu Mladá Boleslav a jarní část sezony roku 2017 byla moje první oficiální. V létě v roce 2019 jsem úspěšně absolvoval krajské školení rozhodčích pro Středočeský kraj a po konci podzimní části tohoto ročníku jsem dostal pozvánku na školení rozhodčích Řídící komise Čechy.

TOMÁŠ LOUDA
Bydliště: Kněžmost
Narozen: 11. 7. 1994
Zaměstnání: specialista kvality, Škoda Auto
Znamení: rak
Záliby: fotbal, cestování, čas s rodinou a přáteli
Oblíbené jídlo: čína s rýží
Oblíbené pití: voda, dobré pivo'
Oblíbený film: Na samotě u lesa
Oblíbená hudba: Ed Sheeran, Mirai, Chinaski

Vybavíte si, jak jste se před těmi lety dostal k píšťalce poprvé?
Úplně poprvé to bylo nějaké přátelské utkání dorostu v Bakově, když chyběl rozhodčí. Jinak jsem asi nikdy nepískal, než jsem oficiálně začal. Spíš jsem chodil s praporkem po lajně jako laik na třetí třídě na béčku v Bakově, a protože mě to bavilo, tak jsem se stal rozhodčím s licencí.

Jak těžké byly začátky a co nejvíc?
Začátky byly určitě těžké, protože jsem vstoupil na druhou stranu fotbalu, než kterou jsem znal jako hráč. Ale měl jsem štěstí na skvělé kolegy, kteří se o mě "postarali" a začátky mi hodně usnadnili. Nejtěžší bylo asi získat si autoritu u hráčů a funkcionářů, protože většina z nich byla v době mých začátků starších.

Rozhodujete zápasy spíše jako hlavní nebo asistent? Co je případně lepší?
Nedá se úplně říct, protože v nižších soutěží se obsazení točí a jednou stojíte na hřišti jako rozhodčí, podruhé jako asistent rozhodčího. Baví mě obě pozice.

A váš nejlepší a naopak nejhorší zážitek v pozici rozhodčího?
Dobrých zážitků je naštěstí daleko víc než těch špatných. Z těch nejlepších bych určitě vypíchnul ocenění pro nejlepšího rozhodčího ve středních Čechách za sezonu 2022/2023 a delegaci na finále poháru SKFS 2022/2023. Jako nejhorší asi vážné zranění mladého hráče při jednom z utkání, které muselo být ukončeno.

Hraní asi muselo na druhou kolej. Na podzim ale máte po letech start za bakovské béčko - to šlo o nějaký ojedinělý návrat?
Hraní opravdu muselo jít na druhou kolej. Když jsem ještě pískal na okrese, tak chytání a pískání šlo skloubit, protože dojezdové vzdálenosti byly krátké. Postupem do kraje jsem musel chytání omezit, protože už to časově prostě nešlo. S koncem podzimní sezony, když už nebylo tolik utkání, se naskytla možnost jít si po čtyřech letech opět zachytat, tak jsem toho využil. O návrat tedy určitě nejde, i když jsem si to opravdu užil (smích).

Je na fotbal lepší pohled z brány nebo s píšťalkou?
Je to velký rozdíl. Jako hráč utkání vnímáte jinak a jde vám jen o to, abyste vyhráli. Jako rozhodčí se snažíte o to, aby byly oba týmy spokojené a po utkání vám poděkovaly. Každý, kdo si zkusil pískání, tak svůj pohled na fotbal určitě změní a uvědomí si, že rozhodčí to opravdu nemá jednoduché. Pro mě je lepší pohled ten s píšťalkou.

Daří se vám pískání skloubit s pracovním či osobním životem? Nyní už vás přece jen čeká zase o dost náročnější cestování…
S pracovním životem to jde skloubit bez problémů, jelikož pracuji od pondělí do pátku a pískání je víkendová záležitost. Ten osobní je malinko složitější, protože veškeré dovolené a výlety se musí plánovat podle fotbalu. Ale mám velké štěstí na podporu a pochopení mé rodiny, a hlavně tedy mojí manželky, které moje ,,víkendové výlety'' nevadí, za což jí moc děkuju.