Klíčem úspěšného celku je fungující kolektiv, který se tmelí právě v kabině. Většina hráčů má své rituály, někdo obléká dříve pravou štulpnu, jiný zas opačně. Především se však v kabině utvoří parta lidí, kteří jdou za stejným cílem. Úspěšné kluby od neúspěšných dělí právě kolektiv. Nejedná se pouze o souznění hráčů, ale také o to, jak hokejisté vychází s realizačním týmem. Šatnu tak často utužují maséři a kustodi.
Vlašimský celek se na jaře dostal do povědomí a připoutal pozornost mnoha fanoušků díky atraktivnímu fotbalu a boji v baráži o první ligu. Velké oslavy, které si tento mimořádný úspěch zasloužil, ale hráči uspořádali jinde. „V kabině bejvávalo. Nyní už v ní velké akce nebývají. Bezprostřední opravdu jenom po zápase. Pak se to rozprchne do určitých podniků,“ přibližuje záložník Ladislav Janda, který patří v týmu mezi nejzkušenější.
Na konci července oslavil už 33. narozeniny, ale jako jeden z mála hráčů spojil kariéru převážně s Vlašimi. Ukázal tak, že se kabina A-týmu za poslední roky poměrně zvětšila. Šatna má nové lavičky, poličky a vše okolo. Na rozdíl od kádru se nemění každý půlrok, kdy do ní zavítá přibližně desítka nových tváří. Janda také prozradil něco na své spoluhráče. Například, že nejvíc času tráví ve sprše Nedžad Zinhasevič. „To je modeman. To je tak na patnáct minut, možná dvacet. Musí si všechny chlupy pořádně projet,“ říká na adresu spoluhráče Janda.

On společně s kapitánem Petrem Bredou se starají o muziku k poslechnutí v kabině a občas zde narazí na mezigenerační odpor od mladších spoluhráčů. „Už jsem starší ročník a většina mladých už na mě spustí, že tohle už poslouchat nebudou,“ poodkrývá dlouholetá opora Vlašimi. Jedná se většinou o české hity od známých interpretů jako jsou Karel Gott, Michal David či bývalá dívčí skupiny Holki. „Ale nebojte. Vždy si je prosadím!“ prohlašuje vlašimský záložník. Co nakonec nabudí celý tým před utkáním, rapová muzika.
Jakožto stálice týmu a nejstarší člen sestavy dělá Janda v týmu i pokladníka. Největší pokuty jsou vypsané za nesportovní chování, nedisciplinovanost, ať už na tréninku nebo v zápase či za velké porušení životosprávy. Takové pokuty se ale neudělují. „Hráči, co přijdou, se hodně rychle začlení. Platí se jenom zápisné, pak už skoro nic,“ uvádí Janda. „Hlavně chceme, aby hráči byli spolu. Netrpí se tady, když by se na tréninku vymezil jeden proti druhému nějakými zákroky,“ dodává.

Za dlouhá léta ve Vlašimi už v kabině zažil leccos, nicméně si nevybavuje, že by se za poslední roky přihodilo nějaké faux pas či trapas. Mezi hráči ani není téma, které by bylo v šatně tabu a nesmělo se o něm diskutovat. „Probírá se cokoliv. Je to na každém. Co kdo chce říct, tak řekne,“ konstatuje Janda. V týmu se nenachází ani žádný vysloveně puntičkář, který by si stavěl věci do pověstných komínků či se měl na starosti úklid, ten se přenechává paní uklízečce.