Béčko Dolnobousovského SK vstoupilo do nového ročníku třetí třídy znamenitě. Na vítězství 7:3 z úvodního kola nad rezervou Horek navázalo o víkendu další výraznou výhrou, když ovládlo poměrem 6:2 zápas ve Struhách. Se šesti body a třinácti vstřelenými brankami vévodí tabulce druhé nejvyšší okresní soutěže.

Hned sedm ze třinácti branek vstřelil jeho kanonýr David Boško. „Skvěle funguje celý tým a já jsem jenom taková třešnička na dortu, která to tam uklízí,“ říká se smíchem osmatřicetiletý forvard. Ten se v prvním kole prosadil hattrickem, o týden později dal dokonce ještě o gól víc. „Hraju v pohodě a uvolněně. Před sezonou jsem ukončil svoje působení v áčku, protože kvůli dvousměnnému provozu a narození dcery už v podstatě nestíhám tréninky. A nějak mi to hraní jenom ve třetí třídě prospělo,“ vysvětluje Boško, který do Dolního Bousova přešel před rokem a půl z týmu Bakova kvůli faktu, že se právě na východ mladoboleslavského okresu přestěhoval.

Svou podstatnou část kariéry spojil Boško s dobrovickým klubem, odtud ho zná valná většina fotbalové veřejnosti v regionu. Málokdo už ale ví, že začínal v tehdejší boleslavské Auto Škodě jako brankář. „Chytal jsem odmala za Auto Škodu, a to až do nějakých čtrnácti let. V osmé třídě jsme ale byli v týmu tři brankáři – já, Jakub Kraus a Honza Šeda. Zatímco oni byli oba vysocí, já jsem byl o hodně menší a klub mě poslal na hostování na Akumu,“ vypráví Boško první přesun své kariéry.

FK Mladá Boleslav B - FK Ústí nad Labem
Boleslav odehraje nakonec středeční pohárový zápas doma

Na Sahaře následoval další – z branky do útoku. „Mě ale vždycky bavilo i hrát a střílet góly, tak jsem trenéra na Akumě poprosil, že chci jít do útoku,“ pokračuje ve svém fotbalovém příběhu Boško. Ten záhy začal psát téměř zlatým písmem. Z krajského přeboru dorostu si totiž hbitého útočníka vytáhl ligový Jablonec. „Tady jsem prožil báječné dva roky v extralize dorostu. Pánové Stanner s Dočkalem mě v podstatě naučili hrát fotbal – a to hlavně po taktické stránce,“ říká Boško.

A naučili ho to tak dokonale, že se Boško dostal i do prvoligového áčka. Ligový start tady ale nepřipsal. „Byl jsem od něj asi půl minuty. Dvakrát jsem byl na lavičce v ligovém utkání a v tom jednom už jsem byl připravený naskočit do hry v nastavení. Než ale došlo na přerušení hry, tak rozhodčí zápas ukončil,“ lituje boleslavský odchovanec.

Následovala zmiňovaná několikaletá štace v Picavě: „Strašně rád na to období vzpomínám. V Dobrovici byla skvělá parta, zahrál jsem si se spoustou geniálních fotbalistů. Klub navíc pod pány Volfem a Reinbergem dokonale fungoval. Zažili jsme postupy i pády, ale bylo to krásné období.“

Následovala další angažmá, kam odcházel po třicítce už jako zkušený plejer. „Třeba do Sportingu jsem přicházel po podzimu, kdy měl tým jediný bod. A na jaře jsme skoro všechno vyhráli. Nemohu ale zapomenout ani na Lukavici,“ připomíná Boško své angažmá v okresních soutěžích na Rychnovsku, kam ho zavál pracovní osud na tři sezony. „Tady jsme z vesnické kopané udělali obrovský fotbalový pokrok. Tam byli úplně skvělí lidé,“ vzpomíná.

Následně se přes Bakov dostal až k nynějšímu angažmá v Dolnobousovském SK. To, stejně jako během své celé kariéry, kombinuje ještě s futsalem. V týmu boleslavského Malibu platí za klubovou legendu, když s týmem prošel jako opora od nejnižší okresní soutěže až do druhé ligy. „Futsal je nejlepším doplňkem pro fotbalisty v zimní přípravě. Člověk při něm získá neskutečnou techniku a naučí se pracovat s míčem v rychlosti na malém prostoru. Navíc otevírá šanci pro hráče, kteří si ve fotbale kopnou maximálně krajské soutěže, zahrát si první nebo druhou ligu. Podívejte třeba na Adama Knoblocha. Ten se začal specializovat ve dvaceti na futsal a teď byl s reprezentací v Thajsku.“

III. třída: Pěčice B - Strašnov
Foto: Pěčickému béčku vystřelil Zítka bod v nastavení

Načítám tabulku ...