Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Bylo to hodně hetické!“ Tak hodnotil svůj přesun do tureckého Ankaragücü exboleslavský defenzivní štít Jan Rajnoch.

„Ve čtvrtek večer jsem se dozvěděl o zájmu Turků, ale bral jsem to na lehkou váhu,“ komentoval první zmínku o Ankaragücü devětadvacetiletý Rajnoch.

„V pátek jsem šel normálně s Boleslaví na trénink a po něm mi volal můj agent, zda bych měl zájem,“ pokračoval ve svém vyprávění o námluvách s Turkem obránce či středopolař Rajnoch.

Jak dlouho o fotbalovém Turecku Rajnoch přemýšlel? Přeci jenom několik českých hráčů nemá na tuto fotbalově poměrně divokou zemi zrovna dobré vzpomínky. Naopak, jiní, jako třeba Milan Baroš nebo Tomáš Zápotočný, na Turecko nedají dopustit. „Určitě jsem o tom přemýšlel, ale nakonec jsme se domluvili, že se do Ankary zaletím nezávazně podívat a na místě se rozhodnu,“ řekl Rajnoch.

A pokračoval: „Do Turecka jsem přiletěl v noci a hned ráno jsem měl schůzku se sportovním ředitelem klubu, s nímž jsem navštívil tréninkové centrum klubu.“

To Rajnochovi doslova učarovalo! „Nedá se to srovnávat ani s Boleslaví, ani se Spartou, a dokonce ani s Německem,“ básnil Rajnoch o dva měsíce starém tréninkovém centru s dvaceti travnatými plochami, které má být nejmodernějším v Evropě. Hráči v areálu mají dokonce jakousi vlastní vesnici s kompletním zázemím.

A bylo rozhodnuto! „Pak už jsem jenom čekal, jak se dohodnou kluby,“ dodal.

V hektickém shonu nového angažmá si doma ani nestihl pořádně zabalit. „Vzal jsem si věci pouze na týden, tak snad tady chvíli přežiji. Vůbec nevím, zda se nějak do Čech dostanu. V opačném případě mi bude muset věci přivézt přítelkyně,“ pokračovala nová posila Ankaragücü.

Jak vlastně bude Jan Rajnoch vzpomínat na Mladou Boleslav? „Krásné vzpomínky,“ vystřelil ihned odpověď na položenou otázku bývalý kapitán. „Dohromady jsem v Boleslavi strávil pět let, to je nejvíc ze všech klubů. Mám tam spoustu přátel, výborný vztah mám také s prezidentem Dufkem,“ pokračoval. A také přiznal: „Už teď se mi stýská!“

„Už jsem si s pár kluky volal, ale bylo to jenom v rychlosti, protože já jsem se tady zatím ještě nezastavil.“ A nakonec povídání dodal: „Kdo ví? Třeba se do Boleslavi ještě někdy vrátím.“