Ve svých 48 letech je stále k nezastavení. Nevelký postavou, velký výkonem. O kom je řeč? No přeci o útočníkovi Kropáčovy Vrutice Rostislavu Rambouskovi. Ten opět prokázal svůj střelecký apetit, když při výhře svého celku 6:1 ve víkendovém kole III. třídy v Nemyslovicích vstřelil sám čtyři branky. „Spokojenost je ale jenom poloviční. Já sám jsem mohl dát gólů osm," sypal si i přes nevšední střelecký zápis popel na hlavu vrutický útočník. Ani to by ale nebyl jeho rekord. „Vzpomínám si, že za žáky jsem jednou dal deset gólů v jednom zápase. Mezi dospělými se mi povedlo dát jednou za Benátky proti Opočnici při výhře 8:3 šest gólů," loví v paměti matador, který během své kariéry hrál také za Bezno, Horky, nebo Kostelní Hlavno.

V loňské sezoně válčil ve III. třídě Mělnicka v dresu Čečelic. „Šel jsem jim tam pomoci na půl roku, ale nakonec jsem tam zůstal celou sezonu. Ale úspěšná nebyla, neboť jsme sestoupili," říká Rambousek. Pro změnu do III. třídy z okresního přeboru vloni spadla právě Kropáčova Vrutice. Ale v klubu myslí na okamžitý návrat. Plný počet bodů po čtyřech kolech je k tomu opravňuje. „Zatím to šlape, navíc si myslím, že se zápas od zápasu zlepšujeme. Vedení dalo jasný cíl postup a všichni v klubu pro to děláme maximum. Já jsem kvůli tomu začal dokonce po osmi letech zase chodit na tréninky," usmívá se Rambousek.

Ten je i ve svých 48 letech neustále hrozbou pro každou obranu soupeře. A jaký má vlastně recept na fotbalovou dlouhověkost? „Životospráva," říká tajemně, že nejde poznat, zda mluví v žertu či nikoliv. Ale hned jedním dechem dodává: „Mám štěstí, že mi drží zdraví. Hlavně kolena a tak."
A jak dlouho ještě hodlá děsit obrany soupeřů? „Nejdřív jsem říkal, že budu hrát do padesáti. Ale Jarda Veselý pořád hraje a je mu už 54, takže ho budu chtít překonat. Takže to vypadá, že tady ještě chvíli budu," dodává na závěr.