Fotbalový dorost Mladé Boleslavi slavil v minulých dnech návrat do nejvyšší dorostenecké soutěže. Jeden z Boleslaváků však mohl slavit zisk českého titulu už v letošním roce. Šestačtyřicetiletý trenér Milan Pechanec opustil před dvěma lety řady FK Mladá Boleslav a jako hlavní trenér A dorostu odešel hledat štěstí do Sparty. Letos s ní slaví zisk dorosteneckého titulu.

Jaká byla mistrovská sezona?
Zpětně ji určitě hodnotím jako úspěšnou. Povedl se nám hlavně podzim, kdy jsme měli i šestibodový náskok. Jaro bylo trochu složitější, neboť jsme pětici hráčů přeřadili do béčka dospělých.

Vyhráli jste nakonec o jeden bod před Olomoucí.
Mohli jsme titul potvrdit již v předposledním kole v Hradci. To se nám ale nepovedlo a muselo rozhodnout až poslední kolo.

V posledním kole jste tedy potřebovali alespoň bod. Musely to být pořádné nervy.
Byly to nervy! Zlín hrál o třetí místo v tabulce a chtěl vyhrát. O poločase jsme sice vedli 1:0, ale Zlín pak po našich individuálních chybách výsledek otočil. Naštěstí jsme dokázali během pěti minut srovnat.

Do konce zápasu v tu chvíli zbývalo ještě dvacet minut.
To bylo hodně hektických dvacet minut. Měli jsme i trochu štěstí, na druhou stranu jsme měli i příležitost k rozhodnutí. Bylo to ale nervozní až do konce.

Jaký má vlastně kádr k dispozici trenér A dorostu Sparty?
Sparta se snaží s mládeží pracovat koncepčně. Takže výběr hráčů probíhá již od žákovského věku. Tím pádem doplnění kádru v dorostu již nemusí být tak markantní. Co se týče A dorostu, tak v týmu je velká spousta reprezentantů a také pracujeme s cizinci – máme tam Slováky, Slovince a jednoho Argentince.

Dá se tedy říci, že ve Spartě je to nejlepší z ligy?
Jak říkám, máme v týmu hodně reprezentantů. To by se mělo v budoucnu promítnout v A mužstvu dospělých.

Dříve se v A mužstvu Sparty příliš odchovanců neuplatnilo. Je nyní trend opačný?
Za dva roky ve Spartě skutečně cítím snahu dávat mladým více šancí.

Je to ovlivněno ekonomickou krizí, že se sází na odchovance, nebo Sparta změnila koncepci po mírném vyklizení pozice v lize?
Od každého trochu. Výběr se trošku zužuje tím, že více mladých odchází do zahraničí, ale cítím, že svou roli hraje i ekonomická stránka věci.

Zmínil jste odchody mladých hráčů. Je lepší pro mladé se vyhrát doma, či je lepší zmizet do zahraničí?

Je to hodně individuální. Někomu se podaří v zahraničí prorazit, jiní vyhoří. Nedá se říci paušálně, co je lepší.

Před dvěma lety jste opustil domácí Mladou Boleslav. Za jakých to bylo okolností?
V té době jsme postoupili do extraligy a vedení klubu chtělo nějakým způsobem oživit fungování týmu. V té době jsem dostal nabídku od Sparty, kterou jsem samozřejmě akceptoval.

Jak vůbec došlo ke spojení vás a českého velkoklubu?
Ve Spartě tenkrát docházelo ke kompletní obměně realizačních týmů. Já jsem podruhé vybojoval postup do extraligy, tak si mě všimli.

Můžete tedy porovnávat. Jaká je práce a podmínky pro ní, řekněme v provinční Boleslavi a velkoklubu typu Sparty?

Kdo trochu zná tréninkové centrum na Strahově, tak ví, jaké zázemí tam ti kluci mají. A to i co se týče fyzioterapeutů, regenerace či posilovny. Sparta má i kondičního trenéra pro mládež nebo gymnastického trenéra, ale také doktora, jenž má na starosti jenom mládež. Sparta je v tomto opravdu o krok dále. Ale to není v porovnání jenom s Mladou Boleslaví, ale s celou republikou.

A co se týče přístupu samotných hráčů?
Ti kluci vědí, o co hrají. Cítím, že hráči v Praze mají větší touhu být úspěšní, prosadit se. Neříkám, že v Boleslavi to chybí, ale ve Spartě je to markantnější.

Můžete také porovnat Spartu s německým Wolfsburgem, kde jste byl na stáži?
V Německu jsem měl možnost být u A mužstva s trenérem Erikem Geretsem a také jsem navštívil mládežnické centrum. Velmi mne zaujal především vztah trenérů s vedením klubu. Bylo v tom obrovské množství vstřícnosti a upřímného jednání, což mi v Čechách trochu schází. V této uvolněné atmosféře pak bylo jasně vidět, jak se všichni těší na trénink.

A srovnání dospělého mužstva?
Německo je někde jinde. To jsou absolutní profíci. A třeba návštěvnost je nesrovnatelná. Plný stadion dokáže z hráčů vyždímat úplné maximum.

Boleslavský dorost postoupil do extraligy a v prvním zápase přivítá doma Spartu. To je určitě zajímavé?
Určitě to bude zajímavá konfrontace. Velmi se na ten zápas těším. Je to určitě výjimečné hrát v místě bydliště.

Má Boleslav šanci v extralize?
Sám jsem zvědavý, jakým způsobem dokáže dát Boleslav dohromady kádr. Rozdíl mezi extraligou a českou ligou je znatelný. Ale to mužstvo může mít sílu.

Zpět ke Spartě. Její ambice asi nemohou být jiné než nejvyšší?

Samozřejmě. Cíl je jednoznačný a ani ve Spartě nemůže být jiný.

Je třeba na vás tlak od vedení?
My si ty cíle spíše klademe sami. Je cítit, že Sparta prostě nemůže být pátá.

Pojďme se podívat na začátek vaší kariéry. Byl jste talentem boleslavské kopané, pak se to ale zvrtlo.
Já jsem prošel mládežnickými reprezentacemi společně například s Pepou Csaplárem nebo Víťou Lavičkou. Následovaly dva úspěšné roky na vojně v Žatci. Měl jsem nabídky z ligy z Vítkovic a Olomouce, ale zranění kolene mě vyřadilo ze hry. Pak jsem se již nedokázal naplno vrátit a hrál jsem pouze druhou ligu v Boleslavi.

A trenérská kariéra?
Začal jsem trénovat mládež, když začal hrát syn Ondra, s nímž jsem prošel mládežnické týmy v Boleslavi. Pak mě to chytlo více.

Co třeba fotbal dospělých?
Mládež mě baví, ale nebránil bych se angažmá třeba v nějaké juniorce.