Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Marku, vyhrál jste cenu Hvězdy deníku, v anketě Sportovec Mladoboleslavska jste skončil na místě druhém. První místo jste navíc vyhráli v soutěži kolektivů a trenér juniorky Pechanec ještě zvítězil v kategorii Trenér roku. Asi povedený večer pro boleslavský fotbal že?
Já už jsem si zvykl (smích). My tady každoročně bojujeme o ty nejvyšší mety. Celkově to asi pramení z toho, že hrajeme celkem dobrý fotbal, snažíme se hrát ofenzivně, tak aby se to líbilo fanouškům. Takže asi takhle: v Boleslavi má fotbal dobré jméno, a je na nás, abychom v tom pokračovali. Celkově jsem ale za vítězství opravdu rád. A jsem rád, že jsem tak oblíbený (smích).

Nemrzí vás ani trochu, že jste celkově skončil „až“ druhý a vítěznou cenu si odnesl váš kolega z útoku Jan Chramosta?
Ne, tak to vůbec! Chram je výborný hráč. Špičkový. Daří se mu dávat branky, je mladý, má toho spoustu před sebou. Moc mu to přeju. Opravdu si to zaslouží. On potřebuje takováto ocenění brát, já už pomalu končím, prostě on si to zaslouží. A jak řekl jeho děda, škoda, že tady dneska nebyl.

Při přebírání ceny jste se zmínil o prodloužení smlouvy, a také o tom, že byste rád docílil magické stovky vstřelených branek. Znamená to, že nevěříte, že byste byl schopen dát těch čtrnáct branek už na jaře?
Já nejsem zas až takový střelec. Hodně hraju pro mužstvo, snažím se vytvářet šance, nahrávat, třeba právě pro Chrama sem tam něco vymyslet. Navíc, upřímně, nejsem žádný Lafata, abych dával branky jak na běžícím pásu. Když dám ale teď na jaře kolem těch osmi branek, budu spokojený a v další sezóně už bych tu stovku snad mohl pokořit. Bylo by to takové vysvědčení a hezké zakončení mé kariéry. A poté, jak všichni mohli slyšet, dostal jsem jistý příslib od vedení, že bych mohl v klubu pokračovat, a to prací s mládeží. Boleslav mi zkrátka hodně dala, díky ní jsem se dostal do národního mužstva, díky ní jsem získal tuhle cenu, je to už vlastně srdeční záležitost a Bolce za to všechno patří velké poděkování.

Když už jsme u mládeže, vašemu synovi bude v létě šest let. To je nejvyšší čas pro fotbal..
Ano, ano, ano, s tím naprosto souhlasím! Už bylo na čase, aby začal hrát, proto jsem ho také nedávno přihlásil do Malšovic. To je královéhradecký fotbalový klub, který hraje I. B třídu. Tenhle klub mi hodně pomohl v období pubert, když jsem zvažoval, jestli úplně neskončit s fotbalem. Zde mě fotbal opět začal hodně bavit, a proto tady i malej teď začíná. V lednu Mára vlastně začal pořádně trénovat, tak doufám, že v něm něco bude.

S tou vaší pubertou souvisí hodně probírané kouření. Jak jste s ním na tom teď?
Tuhle otázku slýchám docela často. Říká se o mně, že mám problémy se životosprávou. Samozřejmě, kouření je droga. Já s tím bojuju, kouřím, nekouřím, kouřím, nekouřím. Je hrozně těžké přestat, ale snažím se s tím něco dělat, už kvůli dětem. Momentálně kouřím.

V neděli hostíte Slavii Praha. Těšíte se?
Samozřejmě nemůžu tvrdit, že vyhrajeme, ale budeme se snažit. Porazit Slávii je stále něco velkého, i když je momentálně tam, kde je. Každopádně, jaro jsme začali dobře, vybojovali jsme šest bodů s těžkými soupeři, tak doufám, že nás to nakoplo a tu Slávku dáme.

Vzkázal byste něco boleslavským fanouškům?
Fanouškům bych rád vzkázal, že jim moc děkuji za hlasy v této anketě – a ještě snad to, aby v neděli přišli na fotbal a pomohli nám přejet Slavii.

JOSEF ZDOBINSKÝ