„Byl jsem nervózní, nevěděl jsem, co očekávat, zvlášť když jsem s většinou kluků z týmu hrál před třemi lety. Nebyl jsem si jistý, jaký bude jejich respekt, ale všechno bylo v pořádku,“ podělil se o své dojmy po vítězném nástupu s Libiší (4:1).

K opadnutí počáteční nervozity přispěl i raketový vstup do utkání. Tým, který v předešlých třech kolech krajského přeboru neskóroval a na jaře uhrál jen dva body, vedl ve třetí minutě už 2:0. „I když soupeř hned na začátku získal míč a měl útok, my jsme to rychle otočili a podařilo se nám dát dva rychlé góly. To nás uklidnilo a hodně nám to pomohlo,“ liboval si Tomáš Hofman.

I když ne u mužů jako hlavní kouč, s trénováním má i v necelých čtyřiceti bohaté zkušenosti. V Hradišti, kde sám začínal s fotbalem, se před dvěma desítkami let ujal mládeže. Po žácích dlouhodobě cepoval i dorost MSK, s nímž okusil i krajský přebor.

V předminulé sezoně a v první polovině té loňské zastával pozici asistenta Aleše Kohouta u „áčka“. Zažil tak v této roli rovněž postup mezi středočeskou elitu. Proč tehdy skončil? „Z časových důvodů. Mrzelo mě, jak někteří hráči přistupovali k tréninku. Když člověk obětuje svůj volný čas a pak vidí takový přístup, není to dobré,“ vrátil se k už zapomenuté kapitole.

Nyní odstartovala nová. „Byl jsem v kontaktu s Ondrou Knoblochem, předsedou klubu. Bavili jsme se, protože Aleš cítil potřebu si odpočinout, a tak jsme to spolu řešili. Nakonec to bylo na rozhodnutí Aleše a Ondry,“ přiblížil s tím, že sám se rozhodně nikam netlačil. Předchůdce – navíc exligistu - naopak považuje za svého mentora, od kterého může čerpat. „Je to kvalitní trenér. Má opravdu velké zkušenosti a předal mi spoustu poznatků. Byla to s ním vždy dobrá spolupráce,“ zdůraznil.

Zda novou výzvu přijmout, řešil Tomáš Hofman především doma s manželkou. „Jako rodina jsme to probrali a rozhodli se to zkusit. Starší dcera hraje závodně volejbal, takže chci být přítomen i u jejích aktivit, ale zatím se nám daří to skloubit,“ přiblížil.

I když první krok s týmem zvládl, ke splnění cíle, kterým je záchrana v soutěži, bude třeba přidávat i další. „Nebude to jednoduché,“ uvědomuje si při pohledu na čtvrté místo od konce. „Je důležité dát tým zase dohromady, protože byly nějaké náznaky, že hráče to už tolik nebaví, možná i kvůli výsledkům. Cílem je tým sjednotit a aby je fotbal zase bavil. Chceme udržet krajský přebor, do Hradiště tato soutěž určitě patří. Takže záchrana je důležitá, ale hlavně aby nás to bavilo a byli jsme v psychické pohodě,“ vytyčil.

Tomáš HOFMAN
Bydliště: Bakov nad Jizerou
Narozen: 23. května 1984 v Mladé Boleslavi
Zaměstnání: FYZIO-REHAB s.r.o.
Znamení: blíženec
Záliby: rodina, fotbal, rybaření, výlety
Oblíbené jídlo: ryby
Oblíbené pití: voda
Oblíbený film: horor/thriller
Oblíbená hudba: pop

Při trénování podle svých slov těží i ze své zkušenosti v FK Mladá Boleslav, kam si jako hráč odskočil v mladším dorostu. „Za Boleslav jsem si zahrál nejvyšší soutěž v mládežnických kategoriích. Hrával jsem útočníka. Celkem si mi dařilo. Prošel jsem i starším dorostem. Zkušenosti z té doby mi pomáhají i dnes, v tréninku a dříve i hráčské kariéře,“ vrátil se k jejímu rozletu, kterému ale na přelomu dospělosti vystavilo nemilosrdnou stopku zdraví. „Zranil jsem se, měl jsem problémy s ploténkami a lékaři mi zakázali hrát. To byl začátek mé trenérské kariéry, protože jsem chtěl zůstat u fotbalu a začal jsem trénovat starší žáky,“ popsal vrstevník třeba Jana Kysely či Davida Brunclíka, kteří to ze stejného ročníku dotáhli až do první ligy.

Tomáš Hofman se po asi roční pauze vrátil k hraní alespoň za Hradiště, kterému dlouho dělal i kapitána. „Nějaké vyšší ambice už tam ani nebyly. Myslel jsem spíš na to, abych mohl alespoň normálně fungovat,“ vybavil si.

Další vážné zranění aktivní kariéru už prakticky uzavřelo. Poslední a víceméně jen symbolický start přišel před téměř dvěma lety. „Chci být zdravý pro rodinu a svůj fotbal jsem trochu odsunul do pozadí. Po zranění kolena, které se mi stalo hned při prvním tréninku, jsem se rozhodl, že už nebudu hrát,“ má jasno. Nezláká ho třeba ani béčko, které by v Hradišti nově měli dávat dohromady pro příští sezonu? „Něco už proběhlo. Chuť by člověk měl vždy. Ve fotbale se pohybuji. Uvidí se i z časového hlediska. Teď je prioritou trénování,“ uzavřel.