Těm bylo z velké části jedno, že soupeř byl zhruba na úrovni druhé či třetí české ligy a že na úterní kvalifikaci s Estonskem jen těžko mohl reprezentanty připravit dostatečně.

Začínající fotbalisté, kteří se i s doprovodem sjeli do hanácké metropole ze širokého okolí, viděli své idoly naživo. Co to pro ně znamená, ilustrovala celá řada střípků.

„Hlavně ať máme správně ty testy a projdeme,“ hlásil tátovi či trenérovi u vstupu mladík v modré teplákovce s nápisem FK Šumperk. Českem stále cloumá koronavirová pandemie a tím pádem i na toto utkání bylo nutné splnit pár podmínek. „Já bych se snad i probil dovnitř,“ odpovídal mu kamarád.

Sedmigólové představení Čechů je oba muselo zahřát. Soupeře načal Barák v polovině prvního poločasu. Na jeho konci Pešek z kroku doklepl vyraženou střelu „domácího“ exolomouckého obránce Davida Zimy.

Po dalším Peškově zásahu zvyšoval na 4:0 Tomáš Souček, který si užil suverénně největší ovace. Ať po gólu, nebo při ohlašování sestavy. Aura českého kapitána a jeho příslušnost ke smetánce v Premier League, (nejen) u dětí rezonuje.

Stejně jako jméno Michaela Krmenčíka. Tomu se nedařilo a všechno holohlavý habán „korunoval“ před pátým gólem Filipa Nováka, kdy nefalšovaně promáchl.

Zatímco z hlavní tribuny se ozývaly výzvy k trenéru Chytrému, aby slávistu vystřídal. Děti za bránou Krmenčíka skandováním jeho jména podpořily. Stejně jako vyvolávali i další hráče v červeném. Když některý zamával, byl z toho další aplaus.

Po zbývajících dvou brankách Jana Sýkory, který dotvořil konečnou sedmičku, si sice tribuny žádaly sborově „Ještě jeden, ještě jeden!“, ovšem už se nedočkaly. Zklamaný ale neodcházel nikdo.

Tím spíše ne jeden z malých fanoušků z východní tribuny, který od obránce Vladimíra Coufala dostal dres. Další ze členů anglického West Hamu dokončil oslavné kolečko jen v nátělníku a za upřímného „Hoši, děkujem,“ zaplul do tunelu.

Kéž by to podobně vyšlo i v úterý s Estonskem.