Rychlá klička, střela, gól. Jednoduché, když se to umí. Na fotbalovém trávníku tohle mladoboleslavský kapitán Marek Kulič ovládá téměř dokonale. Zabijácký instinkt může prokázat i v úterý. Místo kopaček však nazuje brusle. V hokejové exhibici povede svůj tým proti hradeckým „votrokům“. „Hlavní bude pobavit diváky. Kluci vloni o gól prohráli, máme tedy i motivaci to Hradci oplatit,“ culí se bývalý reprezentant, jenž s fotbalovou kariérou začínal právě v Hradci Králové.

Co vy a hokej? Jde to dohromady?

Hokej miluju. Od malička jsme s kamarádama hrávali na rybnících. Byly to vždycky pořádné bitvy.

Nějakou podobnou jistě očekáváte i tentokrát?

Moc se těšíme. Bude to vrchol hokejové sezony. (směje se) Kluci mi říkali, že vloni o jeden gól prohráli. Byli trošku zklamaní, že se zápas hrál dopoledne a nepřišli tam skoro žádní diváci. Tentokrát by to mohlo být jiné. Začínáme v šest večer, což je pro fanoušky ideální čas. Chtěli bychom je pobavit a samozřejmě také vyhrát.

Vloni Boleslav vedla už 5:0. Pak ale gólmanskou výzbroj vysvlékl Adrian Rolko a misky vah se otočily. Budete na svého parťáka tlačit, aby v kleci tentokrát vydržel celý zápas?

My jsme včera absolvovali generálku, zahráli jsme si tradiční zápas „staří proti mladým.“ V jedné brance byl Adrian Rolko, ve druhé Honza Kysela. Oba chytali velmi dobře, takže se o to v Hradci asi podělí.

Bude kromě prestiže něco v sázce?

Něco určitě vymyslíme. Bez toho by to nešlo.

Jak jste se v úterý cítil na ledě…

Stál jsem na tom po roce. Z prvního bruslení vždycky bolí nohy, což se potvrdilo. Ale jsem rád, že jsem si to zase osahal.

Pojďme ke skončené podzimní části Gambrinus ligy. Jaká byla z vašeho pohledu?

Škoda, že jsme pokazili poslední zápas v Liberci. Hlavně ale všichni pořád nechápeme, co se přihodilo v září. Měsíc jsme neudělali žádný bod. Kdybychom září vynechali, byla by sezona fantastická. Takový je ale život.

Po porážce v Liberci byl kouč Uhrin velmi naštvaný. Co se stalo, že se rozjetá mašina takhle zasekla?

Těžko si to vysvětlit. Hráli jsme na jednu bránu. Soupeři se povedl jeden brejk, pak přidal druhý gól a my se úplně sesypali.

Vám osobně vyšel celý podzim. Nastřílel jste devět gólů, což jste asi sám nečekal…

Tolik rozhodně ne. Sedí mi systém hry. Trenér mi nechává útočnou volnost. Pohybuju se vyloženě na hrotu. Ke všemu hrajeme nátlakově, vytváříme si hodně šancí a mně se je celkem daří proměňovat.

Letního odchodu ze Sparty tedy nelitujete…

V Boleslavi jsem spokojený po všech stránkách, jen těch bodů mohlo být trochu víc.

V říjnu jste oslavil čtyřiatřicáté narozeniny. Je stále těžší prosazovat se proti mnohem mladším protihráčům?

Kondičně i zdravotně se cítím skvěle. To je nejdůležitější. Pak je úplně jedno, kolik vám je. Vím, že se stále častěji říká „mládí vpřed“, ale musí to být vyvážené. Od nás starších můžou načerpat hodně zkušeností. Lize máme pořád co dát.

V Boleslavi se před sezonou hovořilo o ataku pohárových příček. Cíl se předpokládám nezměnil?

Ne, kdepak. Věřím, že se to povede.

Na čem je přes zimu potřeba hlavně zapracovat?

Rezervy máme v obranné činnosti. Dáváme dost gólů, ale také jich hodně a hlavně naprosto zbytečných dostáváme. V tomto směru musí přijít výrazné zlepšení.

V sobotu jste v Babylonu křtil klubový reprezentativní kalendář pro rok 2010. Na snímcích figurujete v módním oblečení ve společnosti s nahých dívek. Co na to říkala manželka?

To víte. Hned mě podrobila dlouhému výslechu pod rozsvícenou lampičkou. (směje se) Samozřejmě si dělám srandu. Vzala to úplně v pohodě.

Takže bude viset doma na zdi?

Někde asi ano.