Na loňskou sezonu by z pohledu prvoligového áčka, vzhledem k počtu zraněných hráčů, nejraději zapomněl. Naopak dorost mu udělal obrovskou radost ziskem mistrovského titulu.
Během krátké letní přestávky pak dokázal do Mladé Boleslavi přivést Jiřího Štajnera. „Považuji to za největší transfer, který jsme kdy do Boleslavi udělali," říká prezident FK Mladá Boleslav Josef Dufek.
O víkendu začíná nový ligový ročník, jak se na něj těšíte?
Přestože letní přestávka byla poměrně krátká, tak už se moc těším. Věřím, že jsme kádr připravili dobře, teď už jenom trochu sportovního štěstí a dobře odstartovat sezonu. A taky věřím, že nás přijde podpořit hodně diváků.
Nejlepší pozvánku vystavili samotní hráči výhrou 7:3 v generálce. Byla to v pondělí ta Boleslav, kterou chcete letos vídat?
To je ona. To bylo přesně to, co jsem říkal při představení posil na Holých Vrších novinářům – že trochu divákům dlužíme větší atraktivitu a fotbalovost. Šlo sice o druholigového soupeře, ale byla tam spousta věcí, které diváky musely bavit a to chceme přenést i do ligy. Osobně jsem byl překvapený, že jich na generálku přišlo tolik. Byla to snad největší návštěva na generálce za poslední roky.
S výslednou podobou ligového kádru panuje spokojenost?
My jsme chtěli posílit na určitých postech. Tonda Rosa nám měl posílit levou stranu, kde loni celou sezonu zaskakoval Honza Bořil, jehož největší síla je ale na jiném postu. Bohužel přišlo ale to nešťastné zranění. Nicméně velký návrat v přípravě předvedl Tomáš Fabián, který absolvoval náročnou léčbu kyčelního kloubu, ale dokázal se vrátit s velkou parádou, takže pro nás to je vlastně posila. Také jsme chtěli zrychlit kraje zálohy a zvýšit konkurenci. Davida Štípka jsem měl vyhlédnutého, už když mu bylo osmnáct let a hrál tady proti nám třetí ligu za plzeňské béčko proti naší rezervě – rychlostní typ, který umí přejít jeden na jednoho.
Pak je tady Jiří Štajner…
To byl můj sen, přivést do Boleslavi takového hráče, už několik let. Já jsem byl s Jirkou ve spojení už několik roků. Už v přípravě přesně ukázal, čím pro nás bude přínosem. A nesmíme zapomínat ani na mladíčky.
Co říci k nim?
Skvěle se ukázali hráči, kteří nastoupili do přípravy z loňského mistrovského dorostu – ať už se to týká Geisslera, Klobásy, Hankiće nebo Lukáše Hůlky, který kdyby se nezranil, tak patří mezi první čtyři stopery. Ten nás velmi mile překvapil a ukázal, že je kapitánem reprezentační devatenáctky právem. A to berme v potaz, že je stále ještě dorostenec. Je to největší talent za posledních pár let.
Diváci a média ještě skloňovali jméno Marka Matějovského. Pojďme tedy uvést na pravou míru, zda tam něco bylo, je, či může být?
V kontaktu jsem byl s jeho manažerem panem Viktorem Kolářem z agentury Sport Invest.. Ale hráč má ještě na jeden rok platný kontrakt ve Spartě, která je společně s Plzní ekonomicky úplně jinde než zbytek ligy, a proto jsem věděl, že by ten příchod nyní byl nereálný. Ale já jsem přesvědčený, že Marek Matějovský ještě v budoucnu boleslavský dres oblékne. Navíc si myslím, že letos stejně ještě ve Spartě během sezony hrát bude. Marek je kvalitní hráč se silným vztahem ke klubu a Boleslavi ještě jednou hodně pomůže.
Liga ještě nezačala a kromě Hůlky je mimo i Rosa. Nemáte trochu osypky při vzpomínce na loňský rok?
Pro mě je to absolutně frustrující záležitost. Jednoho hráče si vychováte, v přípravě prokáže obrovskou kvalitu a přijde zranění. Druhého hráče přivedete na přestup, ještě ho nemáte ani zaplaceného a zraní se. To je hodně demoralizující, ale musíme se s tím prostě porvat. A věřím, že snad už se to zastaví. Navíc se nám začnou během podzimu uzdravovat další hráči jako Tomáš Janíček, Lukáš Magera nebo Radek Dosoudil. Zranění ale k fotbalu patří. Pak je důležité, že tady máme doktora Sinkuleho, v němž máme záruku špičkové léčby v nemocnici Na Františku a také doktora Horáka z Pírkova sanatoria.
Přípravu jste letos absolvovali v domácích podmínkách a hráli spíše s druholigovými týmy. Proč?
Je sice hezké v Rakousku na soustředění za velké náklady porážet kluby jako je Steaua Bukurešť nebo Partizan Bělehrad, ale pak přijde liga a tady každý proti nám brání a čeká na brejky. Takže jsme si to zkusili s druholigisty. Sice jsme dvakrát prohráli, ale do těch zápasů jsme šli z plného tréninku. Pondělní zápas proti Varnsdorfu už ukázal naší sílu.
Rozpočet se pohybuje okolo osmdesáti milionů korun. V minulosti jsme ale zažili i dvojnásobný. Přesto tady máme Štajnera či Jarolíma. Takže dobrá práce managementu?
Doba se mění, ve fotbale obecně ubylo peněz. A to nejen v českém, ale i evropském. Museli jsme se samozřejmě uskromnit, ať už třeba co se provozního aparátu v klubu týče a také třeba zužování kádru a musíme se prostě do těch čísel vejít, abychom na konci byli alespoň na nule. Nikdo tady v klubu není kaskadér, abychom si nasmlouvali něco, co bychom nebyli schopni zaplatit. Ten rozpočet se také hodně odvíjí od toho, zda se podaří někoho prodat do ciziny. A tam se ten trh podstatně zastavil, i tam se šetří.
Cíle do sezony? Trenér Minář říkal: „Zůstat zdraví," vy pak: „Hrát atraktivní fotbal." Přesto s čím byste byl spokojený na konci sezony?
Přesně s tím co říkáte. Abychom mohli pracovat s kádrem, který máme a aby diváci odcházeli z hlediště spokojení.
Řeknu to jinak – pokud to klapne, kde může podle vás Bolka na konci sezony být?
Tady každý bere automaticky, že musíme hrát o poháry a být nahoře. Já myslím, že úspěch je, že jsme v posledních osmi ročnících ligy vždycky byli v horní polovině tabulky. I ten loňský, mimořádně dramatický rok, beru jako úspěšný, protože chybělo málo a vyhráli jsme český pohár a šli do Evropy. Nechci říkat nějaká čísla, nechci tlačit ani na mužstvo nějakými cíli, ale v první pětce bychom být mohli. Ale když každý zápas vyhrajeme 7:3 jako v pondělí, tak se zlobit nebudu.
Pojďme k mládeži. Jak jste oslavil dorostenecký titul?
Já jsem byl z titulu opravdu nadšený a dá se říci i doslova dojatý. Když jsme šli v roce 2001 do fotbalu, tak tady byla mládež v hrozném stavu. Nebyly peníze, tak většina hráčů byla pouze na hostování, aby se jen naplnily ročníky. Díky dlouhodobé podpoře města, Škodovky a v posledních letech také Ško-Energa a OS Kovo, jsme mohli mládeži připravit skvělé podmínky, dovolit si lepší trenéry a zařadit se mezi mládežnické bašty v republice. Když jsme my začínali, tak mládežnickým kategoriím vládl Baník Ostrava. Nyní jsou rádi, že vůbec odehrají sezonu, zatímco my máme titul.
Jaké máte ohlasy z těchto mládežnických bašt, jakými jsou Sparta, Slavia, nebo Olomouc?
Oni vždycky věděli, že se s námi musí počítat. I když v minulosti nebyly v Boleslavi mládežnické top týmy, tak jedince, kteří hráli ligu, vždy klub generoval. Ať už to byli Vrabec, Valkoun, poté Koloušek s Papouškem. Mimořádně silný ročník byl 1985 – Brunclík, Kysela, nebo Mrvík. Dva z nich jsou v lize, Martin Mrvík, má hodně slušně našlápnuto k trenérské kariéře. Není mu ještě ani třicet let a už má titul s mladším dorostem, před dvěma lety nám vlastně zachraňoval starší dorostence v lize. Takže v dnešní ekonomické situaci je klíčové pro kluby, jako jsme my, vychovat si nejen co nejvíc vlastních hráčů, ale také vlastní personál. To je ta cesta. A já věřím tihle Klobásové, Geisslerové, Hůlkové nebo Hankičové nám společně s dalšími talenty jednou vykopou i ligový titul mezi dospělými!
Nyní se chystá i výstavba nové umělky v areálu stadionu.
To souvisí s mládeží. Dorostenecká liga se rozšířila a ti kluci budou hrát až do půlky prosince. Po dvanácti letech potřebuje naše umělá tráva výměnu koberce, abychom měli tu nejnovější a co nejkvalitnější. Můj osobní názor je, že ta zranění kolen, mohou mít příčinu v hraní na umělé trávě. Za nás nepamatuji jediné poranění křížového vazu. To by v té době bylo na ukončení kariéry. Hráli jsme sice na škváře, kterou možná ještě pod kůží na kolenech někde zažranou máme, ale křížák si nepamatuji jediný. Proto je potřeba mít pro mládež tu nejkvalitnější umělou plochu a jsem moc rád, že je na dobré cestě ve spolupráci s vedením města zajistit výměnu koberce, která se uskuteční během podzimních měsíců, aby tam mohl dorost už letos hrát. Navíc město ten stávající koberec, který už nevyhovuje profesionálnímu sportu, ale výkonnostnímu stále ano, umístí v prostorách města na dalších sportovištích.
Posun je ale také v mládežnické akademii.
Letos otvíráme osmou fotbalovou třídu na 9. základní škole. Tam se pracuje velmi dobře a velmi nadstandardně. Navíc se chystá výstavba nových travnatých ploch blízko Radouče. Na jejich výstavbu se nám ve spolupráci s předsedou fotbalové asociace Miroslavem Peltou podařilo získat dotaci deset milionů korun.
Také se rozjela iniciativa fanoušků Blue and White o, řekněme, znovuzrození fanklubu. Jak to klub vítá?
Já jsem z toho samozřejmě nadšený! Protože počet fandů v poslední době byl pro mě osobně zklamáním. Trošku se u našich fandů projevila generační obměna. Ti, kteří táhli kotel v minulosti, se oženili, mají děti a také jiné starosti. Proto jsem rád, že se něco opět začíná rozjíždět. Jsou takové tři typy fandů – holky a kluci okolo patnácti let, pak kluci před vysokou školou. A pak ti, kteří prostě budou fandit vždycky. Kteří vezmou auto, jedou za námi třeba do Brna a tam v pěti lidech mlátí do bubnů. Před těmi musím smeknout! A nám trochu chyběla ta prostřední skupina. Navíc jsme snad nejmenší město v lize, takže ta základna zase nemůže být tak velká. O to víc, ale je potřeba se o ně starat, a za klub mohu slíbit, že mají naší podporu. A všechny zvu v pondělí na stadion, kdy hrajeme první ligové kolo proti Příbrami!
