„Jako fanoušek hradišťského fotbalu jsem se v neděli šel podívat, jak si čtvrtí domácí poradí v magnetu I. A třídy s druhým Polabanem Nymburk. Nyní mohu říci, že jsem to neměl dělat, neboť z okolností, které doprovázeli průběh zápasu, je mi z části smutno, z větší části však na zvracení.

Od úvodních minut totiž bylo utkání trojicí rozhodčích vedeno naprosto tendečně a domácí de facto neměli nárok na úspěch. O výsledku zápasu totiž bylo rozhodnuto už před zápasem a bylo jasné, kdo v zápase musí zvítězit.

Nejprve nebyla pro domnělý ofsajd uznána branka domácího Hubače. Nutno podotknout, že asistent rozhodčího s praporkem na lajně dělal od úvodu vše možné, pro to, aby se domácí do žádné šance ani dostat nemohli.

Naopak hlavní arbitr zápasu dělal vše možné, aby se do šancí dostali hosté, a tak jim nábídl pět minut před koncem poločasu pokutový kop. Penalta to byla přísná, že i delegát zápasu kroutil v hledišti hlavou.

Fotbalový cirkus pokračoval i ve druhém poločase, kdy rozhodčí neuznal další gól mnichovohradišťských. On jej vlastně nejdříve uznal, ale pak jej odvolal. Údajně kvůli ruce domácího fotbalisty. A aby se neřeklo dal žlutou kartu hostujícímu brankáři. Údajně za řetízek.

Pět minut před koncem, mojl věnovat ještě penaltu domácím, po sporné ruce ve vápně Nymburka, jehož hráči, smířeni s pokutovým kopem, dokonce přestaloi hrát, ale nic takového se nekonalo.

Pak sudí signalizoval nastavení o tři minut nad rámec normální hrací doby, ale zápas pro jistotu po minutě nastavení ukončil. Svižným krokem se pak raději přesunul do kabiny. Před ní už čekala asi padesátka nazlobených domácích fanoušků. Domácí pořadatelé, obávajíce se veřejného lynče, si raději vyžádali, pro zvýšení bezpečnosti, asistenci městské policie, která doslova eskortovala rozhodčí ze stadionu. Zadním východem…“

Divák utkání, který si nepřeje být jmenován