Koncem sedmdesátých let přišlo do fotbalové Mladé Boleslavi několik hráčů z prvoligové Plzně a Sparty Praha, tehdy se někteří domácí plejeři obávali i o místa sestavě, ale jak později vzpomínal Honza Pacan, „uplynulo několik zápasů a už jsme zas hráli především my“. Tehdy sice hrála Auto Škoda jen druhou ligu, ale měla zde docela dobré mužstvo se zámezím v automobilce.

V sezóně 1976-77 napsal týdeník Gól, že je zde mužstvo, jehož mozkem je Jean Claude Barták a umí to zejména na cizích hřištích, zdejší tým vedený bývalým sparťanem Milanem Kolárem tehdy skončil na pátém místě. V té době A mužstvo hrálo na velkém stadiónovém oválu, kam se vešlo i 15 tisíc diváků, ale nejčastěji na mistrák chodilo kolem 350 nejvěrnějších fandů. V uvedené sezóně se dařilo mužstvu i v Českém poháru. Auto Škoda vyřadila Semily a po nich Pardubice shodně 4:0, Kladno 2:0, vyhrála v Teplicích 0:1 a pak před 8 tisíci diváky porazilo doma Slávii Praha 1:0 brankou Bartáka. Přes tehdejší Kovostroj Děčín (5:1) se dostalo naše mužstvo do dvoukolového finále, které hrálo s výborným Baníkem Ostrava. Pokud se nemýlím, první zápas se hrál na podzim a odveta až na jaře.

Doma na zápas přišlo 5 a půl tisíce diváků a Boleslav vyhrála Schubertovou brankou 1:0. Tehdy naši hráli v sestavě: Laub – Bartoš, Venera, Minařík, Jahoda – Pohunek, Barták, Jegla – Pinkas, Schubert a Kříbala. Ostrava: Michalík – Foks, Vojáček, Ruš, Rygel – Antalík, Sionko (Lorenc), Knapp – Lička, Čermák, Němec. Druhý zápas naši v Ostravě prohráli 2:0 nešťastnou vlastní brankou Pohunka, který tečoval Čermákovu střelu, další gól připojil Knapp. Druhý poločas této odvety tehdy vysílala Čs. televize a tato finálová pohárová účast byla dlouho považována jako zdejší největší poválečný fotbalový úspěch. V odvetě Auto Škoda nastupovala v sestavě: Vaňousek – Bartoš, Venera, Schubert, Vocásek – Minařík, Jegla, Pohunek (Pacan) – Pinkas, Barták. Kříbala, tým tvořili v té době také Postupa, Šíp, Bobek a brankář Pleskot. Nutno dodat, že tehdejší vítěz Českého poháru hrál ještě o Československý pohár.

JOSEF DONÁT, autor je bývalým šéfredaktorem Boleslavského deníku

ZÁŘ MLADOBOLESLAVSKA - 4. dubna 1978

OTAZNÍKY NAD POHÁREM
Jak to bylo v Ostravě – sporná penalta řešením


Je pravdou, že Auto Škoda Mladá Boleslav v rozhodujícím finálovém utkání v Ostravě nic nepředvedla, ale domácí za ní nezůstali v ničem pozadu.

Objektivní fanda jistě po vypnutí televizoru uznal, že na to jeho mužstvo tentokrát hlavně střelecky nemělo. Je však možno říci, že proto zůstal pohár po zásluze v Ostravě? Určitě ne, protože Baník a jeho hráči se o to vlastně vůbec nezasloužili. Nebýt oné smolné branky v 8. minutě do vlastní sítě, což mohlo a může potkat kteréhokoliv z hráčů a kdykoliv při podobném centru a snaze míč odvrátit, kdoví, jak by se celý zápas dále vyvíjel. A pokutový kop ve 25. minutě byl rovněž problematický. Nač taková zbytečná přísnost, když jsme obdobnou situaci viděli i ve druhé půli a tam jí rozhodčí Veverka, který z neznámých důvodů narychlo zaskočil za delegovaného dr. Fouska, klidně přešel?

Hovořil jsem s některými hráči Auto Škody po návratu z Ostravy. Objektivně přiznali, že jim to nevyšlo, že nic nehráli. Ale málo platné, do toho všeho se vkrádá stín pochyb o tom, zda vůbec byl zájem na tom, aby mužstvo národní ligy vyhrálo naší vrcholnou pohárovou soutěž. Při vší bídě by to spíš příslušelo Ostravě. Tak to na nás alespoň dělalo dojem při televizním přenosu. Domácí obrana sice výborná, ale nebýt vzorné spolupráce rozhodčího s jejími zásahy, leckterý útok by přes ní určitě přešel. Tak či onak Baník nepřesvědčil, že si vrcholnou trofej zaslouží. Vždyť nám v podstatě nedal ve dvou zápasech branku (desítka se v tomto případě nepočítá). A kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se finále hrálo ještě na podzim, kdy Auto Škoda byla „rozjetá“ a ostravští naopak měli spoustu problémů, například ve Vlašimi. Rozhodně nemůžeme družstvo Auto Škody za nic odsuzovat. Naopak jim patří dík, za účast ve finále, což je sám o sobě největší úspěch boleslavské kopané
.