Rozdává úsměvy ze strany na stranu. Bere věci, které ji v životě potkaly, tak, jak jsou. Dýchá pro svou rodinu a také pro fotbalovou Viktorii Plzeň, která se stala její neodmyslitelnou životní láskou. Velkou fanynkou pětinásobného českého šampiona je již dlouhá léta.

„Viktorce fandím už dlouho, ale co se týče intenzivního fandění, tak jakýsi zlom nastal až ve chvíli, kdy jsem jednou v rádiu vyhrála dva lístky na zápas,“ vzpomíná. 

Nejprve si však myslela, že jí příjemná výhra bude k ničemu. „To už jsem byla odkázaná na vozík. Říkala jsem si, že je to úžasné, ale vůbec jsem nevěděla, jestli s vozíkem mohu na fotbal vůbec jít,“ přemýšlí.

close Anna Stejskalová, oddaná fanynka Viktorie Plzeň. info Zdroj: archiv A. Stejskalové zoom_in Anna Stejskalová, oddaná fanynka Viktorie Plzeň.

Jenže i na fanoušky, kteří potřebují určitou pomoc, v Plzni myslí. Je pro ně určený sektor hned vedle střídačky domácího celku. „Od té doby jsem si už nemusela bránit doma televizi a byla jsem ráda, že se zápasů mohu zúčastnit přímo na stadionu. Tam už je zážitek z fotbalu, fandění a atmosféra úplně o něčem jiném,“ přemítá Anna Stejskalová.

Zážitkem je každý zápas

V rámci svých možností a zdravotnímu stavu navštívila nespočet zápasů. Každého si však víceméně považuje stejně. „Moc ráda vzpomínám na domácí utkání s Římem, který jsme vyhráli 2:1. Druhý den jsem byla celá ochraptělá, jak moc jsem fandila. Užívám si ale každý zápas. Nejde jen o fotbalový zážitek jako takový, ale o to klukům na hřišti zafandit a vyjádřit jim podporu. Ze začátku se mnou na fotbal chodil vnuk se synem a ten mi často říkal: mami, oni tě vyvedou. Vždycky fandím v rámci slušnosti, ale někdy ty emoce prostě nejdou ovládnout,“ culí se plzeňská fanynka.

„Občas se člověk zkrátka neudrží a něco v afektu plácne. Důležité ale je kluky povzbuzovat. Když se nějaký zápas nepovede, je potřeba se koukat směrem dál, ne se otáčet dozadu,“ má jasno Anna Stejskalová, pro kterou jsou poslední dva roky pandemie, kvůli níž platí pro oko fotbalového fanouška velmi častá omezující opatření, jistým utrpením.

„To se ale bohužel nedá nic dělat. Když se vloni vůbec nesmělo do hlediště, tak jsme chodili fandit před brány stadionu. Zápas jsme neviděli, nebo jen chvílemi ze streamů na mobilech, ale hlavním úkolem a cílem bylo fandit tak hlasitě, aby nás kluci na hřišti slyšeli a vnímali, že jsme s nimi a držíme jim alespoň takhle palce,“ ohlíží se Stejskalová, kterou v netradičním fandění tehdy neodradily ani provazy deště či vločky sněhu.

Přátelství ve viktoriánské rodině

I díky lásce k Viktorii si našla celou řadu přátel. „Všichni držíme pospolu. Chtěla bych vyzdvihnout Honzu Holzknechta, který je fanouškem Viktorky tělem i duší. Ale hlavně je to také kamarád, který, když jsem jednou něco potřebovala doma, neváhal, okamžitě mi nabídl pomoc a hlavně mi pomohl. Je také moc hezké, když se s někým potkáte ve městě a oni se vás zeptají, jak vidíte a tipujete následující zápas,“ je ráda usměvavá dáma.

Spoustu přátel našla nejen mezi „normálními“ fanoušky, ale také v sektoru vozíčkářů. „Jsem ráda, že se tam s nimi mohu setkávat. Společně zafandíme, povídáme si, předáváme si zkušenosti. Spousta lidí už mezi námi ovšem bohužel není. Vzpomínám si na jednu kamarádku, se kterou jsme fandily, ale vzájemně jsme se podporovaly i mimo fotbal. Její sen byl mít vlastní dům i psa a obojí se ji splnilo. Bohužel pak svůj boj s těžkou nemocí prohrála,“ smutnila.

Kromě áčka pilně podporuje i ostatní týmy Viktorie. Poměrně nedávno fandila staršímu dorostu na prestižním memoriálu Stanislava Štrunce a až to situace dovolí, chystá se i na děvčata, která své domácí zápasy první ligy hrají v nedalekých Dobřanech. Zároveň věří, že se svět dá brzy do pořádku a Štruncovy sady budou zase praskat ve švech. „Viktoria je srdeční záležitost a fotbal je sport, který lidi zkrátka spojuje. Je moc fajn potkávat lidi, kteří mají stejnou vášeň a srdce jim buší pro Plzeň a její prestiž,“ říká Stejskalová.

Největší odměnou ji je po zápase moment, když fotbalisté Plzně jdou svým fanouškům po urputných devadesáti minutách poděkovat za podporu. „Nejen lidem na tribunách, ale oni jdou i k nám, do našeho sektoru vozíčkářů. Poděkují nám, že jsme přišli a fandili jim, i když to třeba zrovna nevyšlo,“ váží si příznivkyně fotbalového giganta ze západu Čech.

„Chtěla bych touto cestou ještě moc poděkovat Viktorii Plzeň a městu za prostory pro vozíčkáře. A hlavně panu Václavu Hanzlíkovi (tiskový mluvčí Viktorie Plzeň – pozn. autora), který s námi komunikuje, zve nás na zápasy, připravuje vstupenky a v rámci svých se sil se snaží o to, abychom byli spokojení,“ uzavírá Anna Stejskalová své povídání.

Pro unikátní články o Okresním přeboru klikněte v obrázku na kolečko epizody: