Kliknutím zvětšíte
Vedle fotbalového hřiště si vytvořili vlastní kluziště, které je vybaveno osvětlením a využívalo jej velké množství lidí z okolí.
„Byla to iniciativa starších fotbalistů už při prvních mrazech. Pojali to jako společné setkání na čerstvém vzduchu a skvělou možnost pohybové aktivity pro mládež,“ začal povídání jeden z iniciátorů a strůjců ledové plochy Jakub Berka.
Na své si přišli mladší i starší bruslaři. Dopolední a odpolední časy často patřily rodinám s dětmi. Večer už byly na programu hokejové bitvy při umělém osvětlení. V jednom z mačů se dokonce utkaly v organizovaném derby sousední obce Šumvaldu a Břevence.
Utkání mělo připomenout dřívější slávu šumvaldského hokeje, který v minulosti disponoval amatérským týmem. „Mnohé hráče z této éry jsme oslovili a oni si přišli zahrát. Dokonce náš brankář našel svoji výstroj a zápas v ní odchytal. Výsledek ani nevím, ale utkání splnilo účel. Určitě by se to mohlo stát tradicí,“ myslí si bývalý mládežnický hokejista.
Právě osvětlení hrálo hlavní roli, proč led vznikl, přestože se v okolí nachází spousta rybníků. „My starší jsme se z práce dostali na led až k večeru, a to už by na rybníku nebylo možné hrát. Kolikrát byly zápasy vyrovnané a díky světlům jsme je mohli dohrát i po západu slunce. Navíc led byl oplocený a nemuseli jsme jezdit pro puk daleko, jako by tomu bylo při nepřesné střele či přihrávce na rybníku,“ popisoval výhody.
Ani závěrečnou „sirénou“ práce nekončila, nýbrž začínala. „Někdy jsme mezi sebou bojovali až do desáté večerní a potom jsme ještě tři až čtyři hodiny upravovali plochu na další den. Naštěstí mám home office,“ usmál se Berka, protože si díky tomu může přispat.
Dopady povodně
Kromě uzavírek v rámci koronaviru paradoxně napomohla vzniku šumvaldského kluziště i jiná pohroma. Obec potkala v loňském roce rozsáhlá povodeň. Obrázky zabahněných domů oblétly republiku. Velká voda zničila i umělý povrch na hřišti, kde zůstal pouze beton. Ten byl pro tvorbu ledu daleko lepším podkladem a zaniklo nebezpečí, že by se umělka potrhala.
„Uvidíme, jestli to budeme moci zopakovat i příští rok, až bude opravené“ připustil možné repete Berka.
Ledová plocha vznikla poprvé už při prvních mrazech v lednu, kdy ale vydržel pouze dva dny vlivem rychlého oteplení. Druhý pokus přišel 11. února, a to už se bruslilo celý týden, než opět sehrálo roli počasí.
Před začátkem výrobního procesu museli Šumvaldští vždy počkat na pořádné mrazy. Proto byly nejdůležitější večerní hodiny. Jakmile se teplota pohybovala okolo mínus šesti stupňů, tak natáhli hadice a začali hřiště systematicky polévat. Každý den mu věnovali tři až pět hodin.
Jeho vzniku pomohlo omezené množství sportů, které lze provozovat. „Ale i kdyby byla otevřená jiná sportoviště, tak by byla škoda příležitosti nevyužít. V mínus deseti je nejlepší setkání s přáteli venku na ledě při hokeji a se šálkem čaje s rumem,“ uzavřel s úsměvem Berka.
Příjezdu policie jsme se nebáli. Podívejte se na sjezdovky
Vzhledem k častému využívání a hokejovým zápasům mohla nastat situace, kdy by vzhledem k opatřením mohli zasáhnout policisté, protože samotné kluziště nařízení vlády tak docela nesplňovalo. „Hřiště bylo dostatečně velké, venkovní a při mrazech měli bruslaři zakrytá ústa šátkem, oponoval iniciátor Berka. „Každý den člověk v TV vidí, kolik lidí je na svazích hor, na rybnících, takže jsme se příjezdu policie nebáli,“ dodal. Zároveň ale zdůraznil, že se nejednalo o žádnou velkou rebélii. „Víme, že situaci nemůžeme podceňovat, ale musíme si užívat alespoň těchto menších radostí. A hlavně sportem ku zdraví,“ připomněl, že děti, ale i dospělí potřebují pohyb.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
