Na jaře roku 1975 hrála o záchranu v nejvyšší soutěži i slavná Sparta. V pátek 23. 5. 1975 vyrazili tehdy předposlední Pražané ke střetnutí sedmadvacátého kola do Nitry. Ta byla v ten moment poslední.

Duel přenášela přímým přenosem televize, na pomezí byl i Jaromír Čejka. Televizní diváci se však regulérního konce nedočkali. „Sparta vedla 2:1 a asi sedm minut před koncem (oficiálně podle zápisu v 79. minutě - pozn. aut.) mě diváci trefili z praku takovým válečkem mezi ucho a spánek. To byla rána jako hrom, až jsem klekl na kolena,“ zavzpomínal Čejka.

Trenér Rui Guimarães v době, kdy působil v Teplicích
Šílený kouč z Portugalska v Česku: Rvačky a plivance

Utkání bylo pochopitelně předčasně ukončeno a následně kontumováno pro TJ Sparta ČKD Praha, jak zněl tehdejší název týmu z Letné. „Odvezli mě do místní nemocnice, doktoři už tam na mě čekali,“ pokračuje ve vyprávění Čejka. „Tenkrát nebyly žádné mobily, domů jsem se dostal až druhý den. Manželka do té doby nevěděla, co je se mnou.“

Celá patálie měla samozřejmě svoje pokračování i na fotbalovém svazu v Praze. „Hned v pondělí jsem musel na komisi. Tam jsem jim dal ten váleček. Ještě pár dní poté mě bolela hlava,“ dokončil vyprávění třebíčský sudí.

Fotbalový univerzál Jiří Masopust.
Geny dědil od držitele Zlatého míče. Masopusta chtěla Sparta, on hraje v pralese

Letenští si následně připsali dva body do tabulky (tehdy se bodovalo 2 - 1 - 0) a skóre 3:0. K záchraně jim to však stejně nestačilo. Po poněkud záhadném průběhu zápasu Třinec - Bohemians se Sparta poprvé, a zatím naposledy, poroučela do druhé ligy. Ale to je jiný příběh.

Zajímavostí jara 1975 byla pro Jaromíra Čejku i skutečnost, že jako hlavní rozhodčí řídil v Nitře také utkání druhého pražského S. Dvaadvacátého března tenkrát Nitrané zvítězili nad Slavií 3:1 a duel proběhl v klidu.