V divizním SK Kladno Pechrovi na podzim moc šancí nedávali, a tak zamířil na hostování do nedaleké Lhoty. V zimě mu však ležela na stole dokonce nabídka ze třetí ligy, když ho něj stála Hostouň. Pro teprve čtyřiadvacetiletého borce zajímavá výzva, jenže nakonec dal přednost návratu do Kladna, v ČFL by přece jen při svém mimofotbalovém vytížení měl starosti s pravidelným trénováním.

„Mám tři práce a nemusím být na něčem závislý. Jediným problémem je čas a tedy i fotbalové tréninky. Jsem rád, že zvládám aspoň tři v týdnu, protože po mém zranění to prostě nešlo. Odtrénoval jsem jeden a tři dny se nemohl postavit na nohu,“ vzpomíná na chvíle, kdy přemlouval lékaře, aby jeho nohu vzali ještě jednou na milost a operační stůl. „Už jsem ani nedoufal a překecával doktory, aby mě ještě jednou odoperovali. To se stalo a já fotbalově žiju dál. Děkuji jim,“ říká univerzál, který by si však tohle označení klidně odpustil.

„Já si potřebuji najít v sestavě svoje místo, protože za poslední rok a půl cestuji sestavou ze stopera na defendera, pak zase na beka. Furt něco lepím. Nejlépe se cítím uprostřed, ale beru to tak, že musím být rád, že vůbec hraju,“ usměje se.

Přechod z tréninkových dávek Lhoty na kladenské je pro něj zatím docela razantní. Ale zvyká si. „Rozdíl mezi krajem a třetí ligou, proti které jsme v sobotu ve Velvarech hráli, je velký, ale chce to jen trochu potrénovat a půjde to.“

A trénování Jan Pechr skutečně rozumí. Na kondici je machr a kromě toho, že studuje na FTVS, tak už je nějaký čas kondičním trenérem ambiciózního florbalového klubu Kanonýři Kladno, který usiluje o postup do Superligy. Kromě toho se stará i o pražské veslaře, za těmi dojíždí vždy od pondělka do pátku.

„Áčku Kanonýrů zajišťuji kondiční přípravu. Mám tam určitý týdenní blok, v němž se hráčům věnuji po hodinovkách, na nichž mám vždycky čtyři kluky. Jsem i při trénincích, kde máme vždycky ve čtvrtek půl hodiny na kondici,“ popisuje svou hlavní náplň práce.

Tou je i ježdění na zápasy, které však nezvládá úplně pokaždé. „Občas se to motá, protože některé jsou vložené, přeložené, předehrané, takže nestihnu úplně vše. Jsem tam ale na plný úvazek, je to pro mě hlavní zaměstnání,“ ujišťuje.

A čemu se stíhá věnovat ještě? Má dost soukromých klientů ve fit studiu, do toho učí na Střední odborné škole a učilišti v Kladně a donedávna pracoval i s hokejisty China Golden Dragons, kteří se v Kladně a Slaném připravovali na olympiádu a hráli II. ligu. „U nich jsme spolupracovali s kondičákem hokejových Rytířů Michalem Obrtelem a bylo to fajn,“ chválí si kooperaci s kolegou.

Srdcovkou je pro něj ale pořád také fotbal. SK Kladno ho sice nehraje špatně, ale už téměř deset let se plácá v divizi a pro město se sedmdesáti tisíci obyvateli to není dobrá vizitka – jemně řečeno.

Co Kladnu, které už vybředlo z finančních starostí, ještě k úspěchu chybí?

Pechr má jasno: „Hlad! My máme řadu dobrých fotbalistů, ale je potřeba, aby se dostali na nějakou vlnu vítězství. Parta je tady dobrá, drží se dlouho pohromadě, nicméně v celém klubu musí být mnohem větší náročnost a už zmíněný hlad. Bez něj to nepůjde,“ dodal Jan Pechr.