Seznamte se, Martin Jelínek, mládežnický fotbalový kouč. Známý v Praze, ovšem v posledních dnech je populární i ve Zlíně či Ostravě. Stačilo málo: pár instruktážních videí pro malé caparty. „Jsem rád, že mohu něčím pomoci,“ konstatoval 25letý trenér, který vede přípravku v tradičním klubu FC Tempo Praha.

Na úvod: videa dává každý den na YouTube (jsou tedy zdarma), cviky jsou rozmanité, ale dospělé fotbalisty by moc neuspokojily. To ani není jejich smysl. „Zprvu jsem do toho šel, že natočím něco pro naše děti v Tempu. Aby měly motivaci se hýbat. Pak mě napadlo, že bych to mohl předat i dál,“ vysvětlil Jelínek.

Jednou dělá „pavouka“, jindy vodí míč rukou, jindy se snaží udržet rovnováhu při „holubičce“. Inspirací jsou zkušenosti, knížky a vzdělávací kurzy. „Vymýšlím to zatím sám. Jsem i kondiční trenér, dělám skupinové lekce,“ přiblížil kouč. Krátký šot navrch doprovází uklidňující hudba (ne Rytmus nebo Jay-Z).

Jak moc cvičit? Je to individuální

Pokud vás zajímá, jak moc by školáci měli cvičit, pak další věty přeskočte. Uspokojivou odpověď totiž nedostanete. „Je to individuální. Nemělo by se jít nad patnáct opakování každého cviku, ale to se bavíme o mladší přípravce. Starší už zvládnou víc,“ řekl.

Ambiciózní děti (popřípadě rodiče) by mohlo napadnout: fyzická aktivita dobrá, ale co další trénink? Nabízí se třeba sledování hvězd a jejich dovedností. „To víte, že na to někteří koukají,“ přiznal Jelínek, ale hned dodal: „Na soustředění jsme dětem poprvé ukázali sestřih z jejich zápasu, ovšem mám za to, že pro mladé kluky to ještě není vhodné. Líbí se jim klička, ale o taktice nic nevědí.“

A jsme zpět u videa. Jelínek si v těchto dnech nechává posílat od rodičů sestřihy toho, jak jeho svěřenci cvičí. Zároveň kontroluje tréninkový deník. „Už mi volala jedna zoufalá maminka, že pracuje v nemocnici a že na to nemá čas. Chápu. Tady jde hra stranou,“ přikývl.

Jinak ovšem slyší samou chválu. „Víte, fotbal na téhle úrovni dělají jen ti, co ho mají rádi,“ uzavřel kouč.