Petr Čech

Vzpomínáte si na film Co je doma, to se počítá? Tam byli Novákovi, v českém fotbale by si mohli dát sraz Petrové Čechové. Databáze fotbalové asociace jich napočítala 78, z toho osmnáct má pořád aktivní registraci.


Trutnov 1989
Višňové 1990
Zavidov 1994
Velešín 1998
Kolešovice 2003
Pavlíkov 1965
Pavlíkov 1973
Tvrdonice 1983
Štítarský 2003
Kněžmost 2010
Valašské Meziříčí 2009
Rumburk 2007
Vilémov 2009
Chrášťany 1977
Všechlapy 2006
Valašské Klobouky 2015
Bohumín 2014
Přáslavice 2016


Velešín:

Moc toho na podzim nenakopal. Ostatně sám o sobě říká, že je kopyto. Petr Čech v dresu Velešína v I. B třídě Jihočeského kraje spíš nehrál, než hrál.

„Nastoupil jsem asi ke třem zápasům, ale až v závěru, když ty lepší už nemohli a na nějaké kopyto se muselo na lávce ukázat,“ glosuje třiadvacetiletý mladík s úsměvem aktuální sezonu. 

Přestože má gólmanské jméno, jihočeský Petr Čech nikdy nechytal. „Jako každý mladý kluk jsem chtěl být ten, co dává góly, protože to si každý pamatuje a nejlépe to vypadá,“ říká fotbalista, který odmalička fandí Chelsea a oblíbil si Didiera Drogbu.


Valašské Meziříčí:

Mladý šikula od letošního léta působí v mládeži Valašského Meziříčí. Je mu teprve 13 let, je tedy o 27 mladší než onen slavnější Petr Čech. Do světa fotbalu vtrhl ještě před nástupem na povinnou školní docházku. Nastupuje na levém křídle, ale víc mu sedí jiná pozice.

„Nejvíce mě to baví na defenzivním štítu, což jsou jeden nebo dva hráči stojící před obranou. Ti mají za úkol vyvážet míče a nabourávat se do soupeřových protiútoků,“ přibližuje. Zkusil si i roli brankáře, ovšem schází mu prý výška a navíc raději běhá.

Pavlíkov:

V Pavlíkově na Rakovnicku za místní klub stále jeden Petr Čech hraje. A to mu bude příští rok už padesát let. „Je nás tu dokonce víc. Petr Čech je také trenér, jmenuje se tak jeho syn, který hraje v Kolešovicích, a jmenuje se tak i můj syn. Dřív jsme spolu hráli, ale teď už se věnuje basketbalu,“ popisuje jeden ze jmenovců slavného brankáře.

close Petr Čech - Pavlíkov. info Zdroj: se svolením Petra Čecha zoom_in Petr Čech - Pavlíkov.

Na trávníku se slavným gólmanem mnoho společného nemá. Sám se cítí nejlépe v záloze nebo v útoku, v bráně byl snad jednou. „Defenziva mě moc nebaví, abych se přiznal,“ říká s úsměvem.

Během svých fotbalových let pochopitelně vyslechl nejrůznější narážky na svoje jméno. „Na hřišti je to klasika. Když si člověk vleze na tréninku do branky, tak hned poslouchá, že by se měl trošku zlepšit. Bylo to ale nejen na trávníku. Jednou jsem kvůli tomu už dokonce dával rozhovor a k němu si mě fotili v brankářské helmě, jakou nosil Petr Čech,“ vzpomíná hráč Pavlíkova.

Se slavným jmenovcem se i několikrát setkal. „Je to sympatický chlap, dalo se s ním bavit velmi dobře. Mluvili jsme o fotbale, hlavně o tom, když působil v Arsenalu. Já jsem velký fanoušek Arsenalu, takže mě potěšilo, když tam přestoupil,“ dodává.

Tvrdonice:

Slavného jmenovce na začátku své fotbalové kariéry vůbec neznal. O několik let později Petr Čech z Tvrdonic předpověděl českému reprezentačnímu gólmanovi budoucnost.

„Při návštěvě stadionu Arsenalu jsem si nechal na gólmanský dres natisknout své příjmení. Prodavač nechápavě kroutil hlavou, protože v té době chytal Čech ještě za konkurenční Chelsea. Když za necelý rok přestoupil do Arsenalu, smál jsem se, že mám jeho dres jako první,“ řekl tvrdonický Čech.

Tomu už kariéru ukončilo zranění a veškerý čas tráví v rodinném vinařství, které zdědil v roce 2011 po svém otci. Fotbal však nadále sleduje. „Jsem velký fanoušek Arsenalu. Nevzhlížel jsem Čechovi kvůli tomu, že máme stejné jméno, ale začal jsem ho víc protěžovat až po přestupu do Arsenalu,“ přiznal bývalý hráč Tvrdonic a Kostic.

Shodu jmen se slavným brankářem využil jen k drobným vtípkům. „Když jsem se omlouval z tréninku nebo zápasu, podepsal jsem se v té době jako Čech Petr – FC Chelsea. Ale všichni to s humorem brali,“ usmál se.

Tomáš Rosický

Pokud pomineme syna (rok narození 2013), má současný boss Sparty jednoho jediného jmenovce. Narodil se před osmi lety a obléká dres Slavoje Polná.

Narodíte-li se s příjmením Rosický tatínkovi, který je velkým fotbalovým fanouškem, máte o křestním jménu téměř jasno. V přípravce Slavoje Polná tak nyní válí osmiletý Tomáš Rosický.

„Já jsem mu dal příjmení, s manželkou jsme vybrali křestní jméno. Uvidíme, jestli bude mít něco v nohách,“ směje se otec Zbyněk Rosický. Rodina ze Šlapanova fotbalem opravdu žije.

„Jsme velcí fotbaloví nadšenci. Máme tři kluky, všichni hrají fotbal za Slavoj Polná a chodíme jim pravidelně fandit,“ říká Rosický senior.

Osmiletý syn se svým jménem a spojováním se slavnějším jmenovcem zatím žádné problémy nemá. „Myslím, že je to všude v pohodě. Na fotbale i ve škole. Ani za ním nikdo nechodí, jestli je nějaký příbuzný, že by chtěl velkého Tomáše fotku a podobně. Prožívá úplně normální dětství,“ hlásí spokojeně táta.

Pavel Nedvěd

Víte, že Pavel Nedvěd už není členem fotbalové asociace? Naopak tři jmenovci pořád kopou do balonu. Jeden (1980) obléká dres Spartaku Choceň, pak jsou tu dvě naděje z žákovských kategorií - jeden Pavlík patří do kádru Baníku Švermov, ten druhý působí v Meteoru Tábor.

Rozebíhá se Pavel Nedvěd, pálí a – krásně trefuje šibenici! Že už to není pravda? Že už slavný rodák ze Skalné u Chebu a ikona Juventusu (byť aktuálně v potížích) dávno do meruny nekope? Nevadí, třeba má následovníka. Pavel Nedvěd totiž hraje za menší kladenský klub Baník Švermov, chystá se teprve na narozeninový dort s dvanácti svíčkami.

Jak se Pavlíkovi se slavným jménem žije? Prý úplně v pohodě. „Podle mě je to spíš dobré, zapamatuje si mě víc lidí a lépe mě znají. A že by si ze mě kamarádi v šatně dělali legrácky? To vůbec, spíš naopak, také oni Pavla Nedvěda znají,“ vypráví kluk, který má všechno před sebou. Pokud se fotbalově prosadí, na rozdíl od jmenovce by zamířil do Německa: „Moc fandím Bayernu Mnichov a Borussii Dortmund.“

Karel Poborský

Táta a syn hájí barvy klubu Tělovýchovná jednota Kyje Praha 14.

Úspěšný český reprezentant už dávno pověsil kopačky na hřebík, ale hráč se jménem Karel Poborský stále ještě běhá po pražských trávnících. Je mu 45 let a je členem klubu TJ Kyje. Na postu, kde působil jeho slavnější jmenovec, ho ovšem nenajdete.

„On byl skvělý záložník, já hrál většinou v obraně,“ říká kyjský Karel Poborský. Během kariéry si vyslechl spoustu vtípků. „Bylo jich opravdu hodně,“ usmívá se. „Ani se nedá vzpomenout, kolikrát nějaká sranda padla,“ vypráví. Za žákovské týmy v Kyjích navíc kope i jeho dvanáctiletý syn. Samozřejmě rovněž Karel.

Tomáš Souček

Kolik je Tomášů Součků v celé zemi? Docela dost. A dost jich taky kope do balonu.


Nová Ves pod Pleší 1990
Průhonice 1991
Postřekov 2001
Kyjovice 1975
Čisovice 2005
Libiš 2010
Kunice 2010
Podolí 2008


Kyjovice:

Sice to nedotáhl tak daleko jako jeho mnohem slavnější jmenovec, který je jedním z lídrů české fotbalové reprezentace, přesto je se svou kariérou i životem spokojený. Tomáš Souček, sedmačtyřicetiletý rodák z Ostravy, bydlící a hrající za Kyjovice III. třídu na Novojičínsku, přiznává, že člen národního mužstva a West Hamu je mu sympatický.

„Já jsem podobný, taky poctivý střední záložník. Akorát menší a o dvacet let starší,“ směje se. Na hřišti se nejednou setkal s komentáři soupeřů, které se týkaly jeho jména.

„V drtivé většině to bylo ale v dobrém. Prostě sranda. Bude to asi i tím, že Tomáš je hráč, kterého mají fanoušci pro herní projev i povahu rádi,“ přemítá. „Samozřejmě jsem si vyslechl i nějaké narážky, které se týkaly kvality mé hry, rychlosti běhu, výšky a podobně. Bral jsem to ale s humorem. Spoluhráči mi odjakživa říkají Suk, tak jako Tomášovi. To máme tedy stejné,“ vykládá.

Nová Ves pod Pleší:

Zatímco hvězda Tomáše Součka začala v posledních letech stoupat vzhůru, jeho jmenovec z Nové Vsi pod Pleší už je naopak v ústraní. Místo přesných přihrávek a gólů dává častěji pokyny ke hře a žluté karty. Věnuje se totiž profesi rozhodčího. V minulosti ale hrával v obraně a pak se přesunul do brány. 

Oba Tomáše Součky nepojí jen jméno, ale také klub z Edenu. Zatímco jeden za Slavii Praha v minulosti hrával, druhý je fanoušek sešívaných a fotbalového záložníka několikrát viděl naživo na hřišti. „Sleduji ho ale pořád,“ dodává 32letý Souček na adresu o pět roků mladšího jmenovce.

Adam Hložek

Leverkusen musí být rád, že dostal správného Hložka. Talent, který odešel ze Sparty do Německa, má v republice dva fotbalové jmenovce. V Humpolci a Bohemians Praha.

Jeden letos zahájil své angažmá v německé Bundeslize, druhý nastupuje v dorosteneckém celku AFC Humpolec. Šestnáctiletý Adam Hložek, student Obchodní akademie v Pelhřimově, na podobný raketový vzestup kariéry, jaký prožil brněnský rodák a jeho jmenovec, nepomýšlí. V dresu i jím milované Sparty jej však hrát naživo viděl.

„Jednou jsem jej sledoval i na zápase reprezentace,“ dodává. Jak se hraje fotbal s takovým jménem? „Těžkosti s tím nemám. Ale je pravda, že občas kamarádi nebo spoluhráči něco vtipného směrem ke mně prohodí,“ prozradil momentálně levý bek AFC Humpolec.

Vzhledem k jeho defenzivní pozici na hřišti se zatím ani nesetkal s požadavkem, aby převzal hlavní roli a pomohl zvrátit nepříznivý výsledek. „To po mě zatím opravdu nikdo nechtěl,“ kroutí hlavou šestnáctiletý fotbalista.

Josef Masopust

Slavný fotbalista nemá následovníka. Josef Masopust není jméno žádného českého fotbalisty současnosti. Ze starších hráčů nenajdete ani nového Františka Pláničku nebo Ladislava Vízka. Ivo Viktor je v Mšenu-Jablonci.

Jiří Luňák

Rarita na závěr. Víte, že existuje opravdový Jirka Luňák? Fanoušci seriálu Okresní přebor však mají smůlu, působil sice v klubu Sokol Lipová, ale do balonu už dávno nekope.