Univerzál Prager pendluje mezi zálohou a útokem a je svému týmu až na krátkou staroboleslavskou anabázi ještě v mládeži věrný od klukovských let. Šisler si zahrál divizi a okusil také zahraničí, v Německu hrál první futsalovou ligu. V okresním fotbale hraje od léta svou první sezonu a nastupuje jako čistokrevný forvard.

„Jsem ale palič! Za podzim jsem měl dát daleko víc gólů,“ směje se mladší bratr někdejšího prvoligového fotbalisty Jana Šislera. S ním také nastupuje v dresu Bezna – a jak sám říká, sourozenci tím splnili klukovskou domluvu, že si spolu jednou zahrají. I díky bohatým zkušenostem jim to jde skvěle, zkušenější Jan dal na podzim jen o gól méně než bratr a společně vystříleli Beznu druhé místo.

Jedinou prohru utrpělo Bezno v Ledcích. „Paradoxně to ale asi byl náš nejlepší zápas. Defacto se třikrát dostali k naší brance a dali tři góly,“ vracel se k porážce 0:3 od lídra soutěže Šisler. V Ledcích to také byl jeden ze dvou zápasů, kdy kanonýr Bezna vyšel gólově naprázdno. Druhý byl v Kochánkách, kde se kontumovalo ve prospěch hostů. A v Šislerovi pořád doutnají nepříjemné vzpomínky na nepovedený výjezd: „Co se tam dělo, k tomu se snad ani nechci vracet…“

Jinak si ale fotbal v okrese užívá a neskrývá ambice. „Je to super, parta dobrá, snažíme se hrát fotbal, a i diváci nás podporují, když přijdou. Všechno v Bezně funguje. Mrzí nás zápas v Ledcích, ale věřím, že když budeme moct odehrát i jaro, tak jim to vrátíme a popereme se o postup. Vždycky chceme vyhrát, i v pralese. Hecujeme to v klubu. Když dostaneme šanci, tak se o to zkusíme poprat.“

Pragerovy Předměřice jsou v pořadí III. třídy B hned za Beznem. „Ambice asi byly trochu vyšší, ale řekl bych, že třetí místo je zasloužené,“ říká otevřeně střelec Jizery. A aby rodinných vazeb v článku nebylo málo, ani on není jediným nositelem svého jména v týmu. Spoluhráčem mu je bratranec Karel. „Je to určitě fajn. Vyrůstali jsme spolu odmalička – na hřišti i mimo něj. Od žákovských kategorií prakticky hrajeme spolu,“ říká Václav a přihazuje na to konto perličku z derby s Kochánkami.

Předměřice doma vyhrály 3:0. První gól dával Karel Prager, druhý přidával Václav Prager a třetí gól si dali domácí sami. „Vlastňák si dal Kuba Roudnický, což je shodou okolností bratranec mého bratrance. Taky se spolu známe od dětství, dřív hrával u nás,“ popisuje úsměvnou příhodu nejlepší střelec Předměřic.

Celý podzim byl střelecky konzistentní, neprosadil se jen proti Horkám. Na rozdíl od Šislera se dvakrát trefil i proti Ledcům, po podzimu nejlepšímu týmu soutěže. „Ty góly proti nim mám pořád v hlavě. Dvakrát jsme vedli, byli jsme v laufu, ale bohužel jsme odešli,“ připomněl si porážku 2:5.

Dobré zápasy podle Pragera odehráli Předměřičtí proti Horkám nebo Chotětovu. Naopak nezvládli vstup do sezony, v prvním kole prohráli doma 1:6 právě s Beznem. „Nefungovalo nám nic, Bezno přijelo a přejeli nás. Tam asi nebylo nic moc pozitivního,“ mrzí ho porážka s týmem bratří Šislerů.

Jich si ostatně všímal nejen při onom utkání, ale i při sledování individuálních statistik: „Trochu to sleduji, i když u toho rozhodně nejsem denně. Ale i spoluhráči mi to občas připomenou. Vím o tom, komu se daří, že v Bezně jsou kluci Šislerovi, v Horkách Honza Váňa.“

Svých osobních střeleckých úspěchů si váží, ale nepřeceňuje je. „Je hezké, že góly padají, jsem za to rád, ale devadesát pět procent je z toho, že mi to vytvoří tým, připravují mi šance,“ děkuje na dálku svým parťákům.

A jak oba kanonýři snáší dlouhou pauzu bez fotbalu? Těžko: „Je to špatný, ale nedá se nic dělat. Musíme to brát tak, jak to je, a doufat, že bude líp,“ říká Šisler, který se teď ve volném čase kromě individuální přípravy věnuje malé dcerce.

Pragerovi se podzimní pauza zezačátku šikla, v posledním utkání ve Struhách utrpěl zranění. „Celkově už je to ale dlouhé, nejsme na takovou pauzu zvyklí. Je to těžké a myslím, že pro vesnický fotbal to není nic dobrého,“ uzavírá útočník Předměřic.

V dohrávce 7. kola hokejové extraligy zavítají Bruslaři v úterý do Vítkovic.
Odveta po pouhých pěti dnech. Bruslaři jedou do Vítkovic