Předzápasový program duelu čtvrté třídy v Nové Vsi proti béčku Kropáčovy Vrutice se nesl v ceremoniálním duchu. Domácí ofenzivní opora Petr Mařan totiž dosáhl mety dvou set branek za tým Ranky. Osmatřicetiletý kanonýr strávil v Nové Vsi v podstatě celou svou kariéru. V klubu je od roku 2005, kdy sem přestoupil ze svého mateřského Mnichovohradišťského SK.

Od té doby žádný jiný dres přes hlavu nepřetáhl. „Když se vám někde líbí, tak člověk nemá žádnou potřebu cokoli měnit. Je tady skvělá parta lidí, nikdy jsem nechtěl odcházet jinam,“ vysvětluje ukázkový příklad pravého klubismu Petr Mařan.

Ten během gólově úrodných sezon samozřejmě dostával nabídky k angažmá i z vyšších soutěží, ale žádnou nikdy nevyslyšel: „Nabídky samozřejmě před nějakou dobou chodily, ale člověk v té době řešil také rodinu, takže jsem nechtěl, aby mi fotbal zabíral ještě více času.“

Díky dlouholetému angažmá a konstantně výborné formě tak mohl dosáhnout na metu dvou stovek vstřelených gólů v jednom dresu: „Všechno je to ale zásluha spoluhráčů! Skvěle mi to připravují a já už to většinou jenom doklepávám,“ hlásí skromně novoveská opora.

Svým spoluhráčům a klubovému vedení prý slíbil ještě jednu dvoustovku: „To potvrzuji! Ještě bych chtěl nějaký ten rok fotbal hrát, když to zdraví dovolí.“ Kolik sezon bude na dalších dvě stě gólů potřebovat? „Do padesáti bych to snad mohl stihnout,“ hlásí se smíchem.

Další dvoustovku načal hned ve zmiňovaném zápase proti béčku Vrutice, když se na vysoké výhře 8:1 podílel dvěma přesnými trefami: „Výsledek sice vypadá jednoznačně, ale nic lehkého to nebylo. Na začátku nám tam něco napadalo, ale pak jsme přestali hrát a Vrutice nás zatlačila a snížila. Rozhodl ale náš gól na 4:1, pak už byl soupeř odevzdaný a my jsme tam ještě něco navozili.“

Rance patří v polovině jara ve čtvrté třídě třetí příčka se sedmibodovou ztrátou na druhé Katusice. „Ten náskok první dvojky už je docela velký, takže my se spíš díváme pod sebe, jak hrají celky za námi,“ přiznává Mařan.

O případném postupu se prý podle jeho slov v kabině moc nemluví: „Otázkou je, zda bychom do toho vůbec šli. Vloni jsme měli nabídku postupu mimo pořadí, ale s klukama jsme se dohodli, že pro nás je lepší hrát čtyřku. Přece jenom tady víc vyhráváme, a to nás pak víc baví.“


Načítám tabulku ...