Obvykle chytáte, že?
Ano, nejčastěji jsem v bráně. Do hřiště jsem šel po hodně dlouhé době. Den předtím se nám nepovedl zápas v Průhonicích, tak jsem nechtěl mít zkažený víkend, navíc bylo málo kluků, tak jsem šel hrát za B tým.

Vstřelil jste čtyři branky, mohl byste je popsat?
Před prvním gólem můj bratr, David Dufek, vykopl dlouhý míč, přelétlo to obránce a já jsem z první přehodil brankáře. Při druhém gólu mi záložník házel aut, já jsem si míč pustil až před branku, obránci se tam dohadovali. Vystřelil jsem na první tyč a byl z toho gól. Třetí gól připravil Tonda Kiceluk, který mi předložil míč před prázdnou branku a já zakončoval. Čtvrtý gól padl tak, že jsem se ocitl před gólmanem a překonal jsem ho.

V poločase jste prohrávali 3:4, nakonec vyhráli 7:4. Co se změnilo po pauze?
Mladým klukům chybí organizovanost. Náš B tým jsou v podstatě mladí kluci, kteří hrají v dorostu. Ti bývají doplnění několika hráči z hlavního týmu. Vedli jsme 3:1, pak jsem se nechal vystřídat, jsem takový dirigent naší hry. Po mém odchodu jsme dostali čtyři góly a prohrávali jsme.

A do druhého poločasu jste znovu nastoupil…
Ano, nastoupil. Vrátili jsme se k organizované hře, kterou jsme dřív hráli. Ten zápas jsme prohrát prostě nemohli, ve druhém poločase jsme byli jednoznačně lepší.

Jste rozdílový hráč?
To bych o sobě netvrdil. Řekl bych, že rozdílový hráč je hlavně střední záložník Roman Mulač. Já jsem se jen prostě pohyboval okolo branky (smích).