Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Ve svém věku nevím, jak dlouho budu moci ještě hrát,“ říká odchovanec Mladé Boleslavi, který před svým aktuálním angažmá v divizních Benátkách hájil branku třetiligových Záp a dlouhé roky i Ovčár.

Jak se v současné době udržujete v kondici?
Po asi týdenní pauze jsem začal běhat a jezdit na kole v okolí mého bydliště (Chotětov) a dělal jsem na zahradě posilovací tréninky, po uvolnění karanténní situace jsem začal chodit i na tenis.

Jaký domácí trénink byste doporučil?
Těžko říct, samozřejmě co se týká fotbalu, je to o nabírání kondice a síly, aby bylo později, až se bude moci normálně trénovat z čeho brát. U mě jako brankáře je to spíše více o té síle - posilování, odrazová síla, core cvičení , TRX, švihadlo a tak dále.

Co vás karanténa naučila?
V karanténě mě nepřišlo, že bych se něčemu novému naučil, samozřejmě jsem trávil doma více dní, takže jsem pomáhal s domácími pracemi a také jsem se staral o naši zahradu, na kterou nemám jinak tolik času.

Roušku jste si ušil vlastní, nebo jste ji dostal?
Jelikož pracuji na Městském úřadě v Benátkách nad Jizerou, který roušky sháněl po celé republice, abychom jich měli dostatek pro naše občany, tak jsem měl roušky tímto způsobem k dispozici.

Na co se nejvíce těšíte, až se život vrátí do normálu?
Samozřejmě se těším na fotbalovou kabinu, ta mě chybí asi nejvíc, a samozřejmě společné tréninky, které, doufám, už co nejdříve začnou. Chuť do fotbalu jsem zatím i přes tak neobvykle dlouhou přestávku neztratil.