Je nejproduktivnějším hráčem (700 bodů), nejlepším střelcem (388 branek) a nově také nejlepším nahrávačem (312 asistencí) ligové historie. Rekord v asistencích překonal minulé pondělí, když se dvěma zářezy proti České Lípě odpoutal od svého současného kouče Petra Novotného.

Jste absolutní rekordman historie základní části, jak to s odstupem pár dnů zní?

No, zní to dobře. (úsměv) Musím říct, že už když jsem poprvé překonával nějaký rekord, to bylo myslím v nastřílených gólech, tak to znělo skvěle. Teď, když se k tomu přidaly i ty body a nakonec i asistence, a mám to vlastně kompletní, tak je to skvělý pocit. Člověka to musí potěšit. Určitě je to příjemné, lhal bych, kdybych řekl něco jiného.

Jaký je váš recept na takovou produktivitu?

Přesný recept není. Není ani jeden jediný konkrétní důvod, faktorů je více. Celou dobu, co hraji, a hlavně teď v Boleslavi, mám štěstí na spoluhráče. Hraji poslední roky se skvělými hráči v dobrém klubu, to se samozřejmě projeví. Mám štěstí, že se mi vyhýbají zranění, mám důvěru trenéra. Když se to takhle všechno spojí, tak to může vyjít. Nevím, co bych k tomu ještě řekl… (smích) Je to hodně o spoluhráčích a o klubu, ve kterém hraji.

Snil jste o těch nevyšších metách, když jste do extraligy vstupoval?

Ne, vůbec, to bych byl blázen. Tehdy jsem byl vůbec rád, že můžu v lize hrát. Potom mě těšilo, když jsem se dostával do lepších a lepších klubů, ve kterých jsem třeba hrál nějakou větší roli. Ale abych si tady v šestnácti osmnácti letech říkal, jak překonám všechny rekordy, to určitě ne, to jsem si fakt nemyslel. Hlavně jsem si nepředstavoval, že by to bylo vůbec možné. Byl jsem u toho, když jeden rekord překonával můj tehdejší spoluhráč, a vůbec by mě nenapadlo, že bych ho někdy mohl dohnat.

Myslel jste před zápasem proti České Lípě na to, že rekord je na dosah?

Jo, určitě jsem o tom věděl. Snažil jsem se na to nemyslet, ale člověk to úplně z hlavy nevyžene. Už během toho období, kdy se nehrálo, mi trenér Petr Novotný psal, že ho asi nepřekonám, když se hrát nebude. (smích) I před sezonou jsme to věděli. Ale že by to byla nějaká brutální křeč, to snad ne.

Co vám proběhlo hlavou, když se po vašem přiťuknutí trefil váš nerozlučný parťák Jan Natov?

Nevím, jestli se mi spíš ulevilo, že jsem překonal rekord, nebo že to ten Naty konečně trefil, protože těch šancí ode mě měl dost. Asi to bylo oboje naráz. Samozřejmě jsem věděl, že mi chybí poslední asistence, a možná jsem ani nečekal, že na to budu čekat tak dlouho… Ale vážně, Naty je fantastický střelec, i díky němu jsem ten rekord překonal. A je vlastně docela symbolické, že ten rekord završil z mojí přihrávky on. Nějaká úleva tam byla, ale spíš to bylo o tom, že v zápase jsme měli hodně šancí, tak se mi ulevilo, že to tam konečně padlo.

Oslavil jste ten úspěch nějak?

Vůbec ne. Teď je to takové, že se pořád hraje, pořád se trénuje. Oslava nebyla vůbec žádná. Možná někdy po sezoně, ale myslím, že to spíš vyšumí. Teď už bych spíš slavil, kdybychom to vyhráli celé, než slavit ten rekord. Jsem rád, že je to za mnou, že už se o tom nemusíme bavit. Jedeme prostě dál.

Budete teď po získání rekordu hrát s čistou hlavou?

Neřekl bych, že mě to nějak výrazně svazovalo. Už před sezonou zbývalo pár asistencí, i loni to vypadalo, že by to mohlo padnout. Rozhodně jsem ale nemyslel na každou přihrávku, kterou jsem dával, abych to už měl. Spíš u té poslední to bylo takové, že jsem věděl, že už to mám na dosah. Moc nervózní jsem kvůli tomu ale nebyl.

Máte před sebou ještě nějaké konkrétní individuální cíle, kterých byste chtěl dosáhnout?

Jo, jasně, o té tisícovce už jsem taky něco slyšel, už to pár lidí říkalo. (smích) Ale ne, vůbec. Ani to nemám tak, že bych si říkal, že chci udělat tolik a tolik bodů, tolik a tolik asistencí. Jsem vždycky trochu překvapený, když vidím ta čísla, protože se to zase tak často nikde neobjevuje. Nějaké konkrétní číslo nemám, ani si vyloženě nepřeju nějak to zaokrouhlovat. Musím hrát dál, musím se tím bavit. Na nějakém čísle to skončí určitě, ale přesnou hranici nebo konkrétní číslo, které bych chtěl, to nemám. Myslím, že by to ani nebylo dobré, zbytečně by pak rostl ten tlak.

22. kolo hokejové extraligy mezi Mladou Boleslaví a Pardubicemi.
Tuhý boj až do konce. Boleslav přetlačila pardubické Dynamo