Převládá ve vás, že jste po osmnácti letech dokázali získat stříbro, nebo prohra ve finále?
Stříbra si samozřejmě ceníme. Nejedná se o samozřejmost. Nicméně zápas jsme nezvládli, takže nemůžeme být úplně spokojení.

Kde se podle vás zápas lámal, že jste nakonec získali stříbro?
Těžko říct. Mám v sobě spoustu emocí. Musíme se ještě na zápas podívat. Udělali jsme v něm strašně moc chyb. Nezvládli jsme ho. Celkem jednoduché. Nezachytili jsme vstup do utkání, který si říkáme dlouhodobě, že ho musíme zachytávat a stále se nám to nedaří.

Byl v zápase nějaký moment, kdy jste si říkal, že by se utkání mohlo zlomit ve váš prospěch?
Doufali jsme, že gól na 1:4 pár vteřin před koncem první třetiny nám pomůže. Byl do šatny. Prvních pět minut druhé třetiny jsme byli výrazně lepší, bohužel jsme ale neměli zakončení. Tím pádem jsme se nijak nepřiblížili. Pak Švédi dali na 5:1 a už jsme byli trošku v křeči. V šesti hráčích jsme už prohrávali o tolik gólů. Trošku mi to připomínalo zápas se Švýcary, akorát opačně.

Martin Tokoš s pohárem za druhé místo
Martin Tokoš: Finále mě nabilo. Co dál? Ještě chci zkusit to zlato urvat

Byli Švédi ve finále vůbec k poražení?
Každý je k poražení. Do zápasu jsme šli s tím, že víme, kde jsou jejich slabiny. Jaký musíme podat výkon, abychom s nimi hráli nějakým způsobem vyrovnaný zápas a třeba ho překlopili na svou stranu. Věřili jsme, že ho dokážeme zvládnout, protože v poslední době jsou utkání vyrovnaná. Bohužel jsme ale nepodali výkon, který bychom potřebovali k tomu, abychom je porazili. Sami jsme si k tomu nedali šancí.

Podruhé v řadě jste se dostal do All stars týmu turnaje. Jak si toho ceníte?
Obrovsky si toho vážím samozřejmě. Je to skvělé. Ocenění za dlouhodobou práci, ale zároveň i ocenění celého týmu, který jde nahoru. Kdybychom vypadli ve čtvrtfinále, tak ani já s tím nic neudělám, protože ti kluci jsou strašně důležití pro mě. Hráli fantasticky, když ne, tak až do finále jsem jim byl schopný pomoct. Tam jsem jim moc nepomohl a dopadlo tak, jak dopadlo. Ocenění skvělé, ale vyměnil bych ho za zlatou medaili a že bychom si mohli zvednout pohár.

Na druhou stranu ale tým je mladý a je na čem stavět…
Stoprocentně je mladý. Letos byl velmi dobře namixovaný, protože jsme v něm měli i spoustu zkušených kluků. Je takřka jisté, že se v téhle sestavě nesejdeme. Kdo ví, jak to bude dál. Nicméně je určitě na čem stavět. Práce s mládeží je kvalitní, ať už systémově, tak v klubech, kde jsou dobří trenéři, odborníci na svých místech. Rostou z toho pak mladí, nadějní kluci, což se projevuje hlavně na juniorské úrovni. Budoucnost tam určitě je.

Zklamaný český brankář Lukáš Bauer ve finále florbalového MS
Český sen o zlatu se rozplynul. Florbalovými mistry světa jsou znovu Švédové

Co vám chybí k tomu, abyste dosáhli na světové zlato?
Možná trošku zkušeností. Po celý turnaj jsme byli velmi dobře fyzicky připravení. Neřekl bych, že by na nás byla kondice znát, i když jsme hráli tři zápasy ve třech dnech. V tomhle problém fakt nevidím a jsem s tím fakt překvapený.

Jedná se, ať už z týmového či osobního hlediska, o největší úspěch v kariéře?
Asi jo. Teď se ve mně honí spousta emocí. Stříbro budeme vnímat jako úspěch, nicméně zlato je zlato.

Co říkáte na fanoušky, kteří za vámi dorazili do Švýcarska na finálový víkend?
Byli skvělí. I v semifinále byli úžasní. Možná ještě lepší než ve finále, protože v hale bylo jedenáct tisíc Švýcarů a k tomu pár našich kluků respektive rodin, přátel a známých. Nejde říct, že by něco udělali špatně. Jsem hodně vděčný, že jich do Curychu přijelo tolik. Byli celý zápas slyšet a byli jsme na straně, kde seděl český kotel. Měli jsme je blízko a byli nám oporou v zádech. My jsme ale zápas nezvládli na hřišti.

Švýcarsko - Česko, florbalové MS 2022
Umlčeli jsme dvanáct tisíc Švýcarů. Krása! rozplýval se Hemerka

Takže i atmosféra byla za vás parádní?
Proti Švýcarsku byla první polovinu zápasu naprosto úžasná. Lepší jsem pravděpodobně nezažil i přesto, že mám v halách odehráno už dost zápasů. Tohle plus nějaké zápasy v O2 areně během mistrovství světa v Praze, byla nejlepší atmosféra, kterou jsem zažil.

Loni jste získali bronz, letos stříbro. Kam až současný tým může dojít?
Ke zlatu (usmívá se). Věřím, že ano. Loni nám nikdo nevěřil, že pomalu postoupíme do semifinále. Pak jsme odehráli výborné zápasy a chyběl nám kousíček k tomu, abychom ve finále byli už loni. Tým ale ještě nebyl připravený. K postupu nám chybělo něco málo a v zápase byli Fini o chloupek lepší, letošní semifinále bylo jednoznačné a za postupem jsme si jednoznačně šli. Dobře jsme se připravili. Věděli jsme, jak pracovat s atmosférou v hale, která byla v drtivě většině proti nám, což jsme zvládli na rozdíl od finále. Doufám, že za dva roky ve Švédsku tam budeme znova a předvedeme lepší výkon, který bude mít parametry, abychom uspěli.

Už loni jste říkal, že jste zažil nejlepší sezonu v životě. Teď jste získal bronz na Světových hrách a stříbro na mistrovství světa. Je probíhající sezona už teď lepší?
Teď se to nedá říct. Ani jsem nad tím nepřemýšlel. Až skončí, tak si jí zhodnotím a budu moct říct, jaká byla. Na to je ještě brzy. Finále mistrovství světa je samozřejmě krásné, ale je potřeba jít dál. Nás teď čeká Pohár mistrů z Boleslaví a souboj o titul, který bude nesmírně náročný.

Díky Švýcarsku jste se dostal do reprezentace, teď si odvážíte stříbro. Jak byste zhodnotil vaší šestiletou cestu?
Byla dlouhá, náročná, plná dřiny, pilování techniky v bráně, plná kondice. Obrovský posun z neotesaného gólmana ve Švýcarsku přes šest let v Boleslavi s Milanem Peterkou a k tomu ještě v reprezentaci s Romanem Vítkem k tomu, jak to vypadá teď. Hodně zajímavá cesta a doufám, že se ještě neuzavřela.