Z „nepodarků“ krajovou specialitou. Frgály se na Valašsku pečou staletí

Že šlo původně o koláč, který se hospodyni právě nevydařil, je dnes už dávno zapomenuto. A frgál patří společně se slivovicí či kyselicí k nejtypičtějším valašským krajovým specialitám.

Recept na jeho výrobu se dodnes v domácnostech dědí z generace na generaci. Upéct opravdu chutný frgál je ovšem umění a vyžaduje zkušenost, um a kvalitní suroviny.

Miliardář hlavou státu. Rozjel Janeček prezidentskou kampaň už v Krnově?

Frgál se na Valašsku připravuje podle ustáleného výrobního postupu zřejmě již několik století. První písemné zmínky o něm pak pocházejí z roku 1826. „Pekly se v rodinách, kde měly dostatek potřebných surovin – mouky, cukru a droždí. Ty nebyly v každé domácnosti samozřejmostí,“ připomíná Pavla Stoklasová, pekařka a cukrářka Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích.

Jak na frgály vás naučí v kurzu

Sama má s výrobou frgálů bohaté zkušenosti. Natolik bohaté, že se o ně už několik let dělí se zájemci na kurzech pečení frgálů, které Resort Valachy pořádá. Prošly jimi už stovky lidí.

Letošní první kurz se koná v hotelu Galik ve Velkých Karlovicích a účastní se jej dvanáct lidí – devět žen a tři muži. „Pojďte blíž, ať vidíte. Jak doma děláte kynuté těsto? Jste zvyklí na tužší či řidší?“ zasypává Pavla Stoklasová účastníky otázkami hned po úvodním přivítání.

V péči má tři děti, kvůli novele přišla pěstounka o tisíce. Je to podraz, říká

Pochopitelně právě přípravou těsta výroba frgálu a také samotný kurz začíná. „Důležité je mít základní suroviny předem nachystané v pokojové teplotě. A u těsta na frgál platí, že čím řidší, tím lepší,“ radí lektorka. Krok za krokem pak s účastníky kurzu prochází správný postup.

Po uhnětení těsta a jeho vykynutí přichází na řadu správné rozvážení a následně rozválení. A přidání náplně. Připravené jsou čtyři nejtypičtější – hrušková, maková, povidlová a tvarohová. „Dělávaly se a dělávají i mrkvová, zelná, borůvková, meruňková či ořechová,“ vyjmenovává další z tradičních náplní Pavla Stoklasová.

A připomíná, že frgály se dříve pekly především při významných událostech či svátcích: na Vánoce, o Velikonocích, na svatby či křtiny. V bohatých chalupách také o nedělích.

Není frgál jako frgál

To už dnes sice neplatí, rozhodně však platí, že není frgál jako frgál. V prosinci 2013 se dvouslovné spojení „valašský frgál“ stalo chráněným zeměpisným označením, které uděluje Evropská komise. Označovat tak lze pouze koláč upečený skutečně na Valašsku. Navíc musí splňovat přísné parametry.

„Například vážit více než šest set gramů a mít pouze jednodruhovou náplň,“ upozorňuje Pavla Stoklasová. Přesné požadavky jsou také na rozměry koláče.

OBRAZEM: Nechte se unést. Svatební snímky od fotografa z Teplic vás okouzlí

Na Valašsku jsou v současné době pouze čtyři pekárny, které se mohou pochlubit tím, že pečou skutečné valašské frgály. Frgály samozřejmě pečou i jiní, ti však musí přídomek „valašský“ oželet.

Také koláče, které nakonec velmi úspěšně vyrobili účastníci lednového kurzu v Karlovicích, vlastně nebyly pravé valašské frgály. Už jen proto, že všechny měly více druhů náplně.

Kurzy jsou velmi oblíbené

Smyslem kurzu však nebylo získat ochrannou známku, ale naučit se tradiční pečivo vyrobit. A to se podařilo. Mezi jinými i Barboře Plonka Schwarzbachové, která na kurz do hotelu Galik dorazila i s nevlastními dcerami Petrou a Kateřinou Plonkovými. „Jsme z Ostravy, ale kousek odsud – v Huslenkách – máme chaloupku. Jezdíme sem pravidelně za turistikou, známe zdejší hotely. A díky tomu jsem se také dozvěděla o kurzu. Tak jsem se s děvčaty přihlásila,“ svěřuje se paní Barbora.

Ona i Kateřina s Petrou si kurz užily. „Moc se nám líbil. Byly jsme napnuté, co nás čeká, ale paní lektorka byla strašně šikovná, ochotná, obětavá, u pečení jsme se i zasmály a nakonec si odvážíme krásné koláče. Takže za mě maximální spokojenost,“ pochvalovala si Barbora Plonka Schwarzbachová.

OBRAZEM: Mladá kočka není pro něj. Strážce ze Znojma kreslí raději vrásky

Zkušenosti s přípravou kynutého těsta či vlastním pečením jí nechybí, frgály ale doma nedělají. To se ovšem nyní po úspěšném absolvování kurzu změní. „Co nejdříve, nejspíš už příští týden si jej zkusíme upéct. Abychom s holkama nezapomněly, co jsme se naučily,“ plánují si.

A co bylo na výrobě frgálu nejtěžší? „Pro mne určitě rozetřít na těsto náplň. Pro mne zase těsto správně rozválet,“ přemýšlejí Kateřina a Petra Plonkovy – obě milovnice hruškových frgálů.

A také tvarohových, které má nejraději jejich táta. Ten na kurzu sice nebyl, zkrátka ale nepřijde. Manželka i dcery na něj myslely a tvarohová náplň proto na vlastnoručně vyrobených frgálech, které si z kurzu v Karlovicích odnášejí domů, jednoznačně převládá.