Matematika a fyzika. Ještě na gymnáziu se Monika Weimerová chtěla věnovat studiu těchto dvou předmětů. Nakonec úspěšně složila přijímací zkoušky na lékařské fakultě.

„V průběhu studia jsem zažila životní zlom, který mě nasměroval k psychiatrii. Jako její nutnou součást vnímám psychoterapii. Člověka nelze léčit pouze biologickými prostředky. Důležitá je léčba celého člověka, jeho těla i duše, hardwaru i softwaru,“ míní.

Dobrou cestou, jak si zachovat duševní pohodu, je stanovit si pravidelný denní režim.
Boj se stresem z koronaviru: K duševní pohodě mohou pomoci i jednoduché věci

Denní kliniku nejčastěji navštěvují lidé potýkající se s depresemi nebo úzkostnými poruchami. Tyto psychické obtíže brání lidem žít naplno. „Život je pro ně spíše omezeným strádáním. Úzkostné poruchy se projevují úzkostnými myšlenkami, obavami a strachy. U depresí se přidává nedostatek energie, smutek, beznaděj a nemožnost těšit se z věcí, které nás předtím těšily,“ vysvětluje.

Kromě psychických příznaků doprovází deprese a úzkosti také tělesné problémy, mezi něž obvykle patří bolesti hlavy, pocit knedlíku v krku, stavy na omdlení, tlak na hrudníku, porucha spánku a problémy s trávením.

Skupinové terapie 

Monika se mimo jiné věnuje gestalt terapií. Tento přístup pomáhá k lepšímu sebeporozumění, díky němuž člověk zvládá pochopit své problémy a pracovat s nimi. „V terapii se zabýváme přítomností. Pacient popisuje své aktuální pocity a potřeby. Někdy nejsme zvyklí tyto vjemy sledovat. Sledování a popsání svých potřeb a pocitů nám může hodně pomoci. Řešíme otázku teď a nyní, přes ni se spolu s pacientem můžeme dostat k jeho duševním blokádám, které mu brání v plném prožívání života,“ popisuje.

Neutápějte se v podzimním splínu a začněte raději cvičit, jóga je v tomto případě ideální.
Zázračná síla jógy a meditace: dokáže vyhnat splín i nemoci

U Oslíka pořádá skupinové terapie, kde se všichni společně snaží rozplétat jednotlivé příběhy každého z nich. „Často se dostáváme do problémů a úzkostí kvůli našemu životnímu stylu, který nás spíše ničí a dostává do zdravotních problémů. Pokud rozpleteme naše příběhy, můžeme najít příčinu problémů. Ve skupině pacienti získávají lepší náhled na svá trápení. Hodně se naučíme i z příběhů druhých lidí. Do programu terapie řadím pohyb, tvoření a pravidelné relaxace,“ říká Monika.

Relaxace je podle ní pro člověka nutná. „Jsme přetíženi informacemi a náš harmonogram je často naplánovaný na minuty. Náš organismus nutně potřebuje přeladit ze stresového režimu na uvolněný, který podporuje odpočinek, trávení, spánek. Někdy nejsme schopni vypnout tak, jak je potřeba. Proto s pacienty trénujeme relaxace. Aby se uměli vypnout a přeladit na odpočinkový režim.“

Počet pacientů narostl

Za poslední rok se počet pacientů Kliniky u Oslíka a dalších dvou ordinací zvýšil o dvacet procent. „Dnešní doba zatěžuje zejména naše duše. I v covidové době je více úzkostných než nakažených. Možná je to způsobeno tím, že nejsme zvyklí na psychickou zátěž. Žijeme v historicky šťastné době, moje generace nezažila žádnou válku nebo jiné katastrofy,“ domnívá se.

MUDr. Jan Vojáček
Doktor Jan Vojáček: Buď si lidé udělají čas na sebe, nebo později na nemoc

Proto není radno zanedbávat psychohygienu. „Abychom měli zdravé zuby, čistíme si je dvakrát denně. A abychom si uchovali duševní zdraví potřebujeme zažívat příjemné věci, relaxovat, meditovat, být šťastní, tvořit, být užiteční, hýbat se s radostí, jinak budeme duševně strádat. Je důležité uvědomit si pocit vlastní ukřivděnosti a zpracovat ho. Není dobré živit negativní myšlenky, berou nám hodně energie. Najděme si aktivity, které lze dělat i v lockdownu. Například já jsem se svými psy prozkoumala lesy v Dobré, kde bydlím, naučila se vařit a péct skvělé dobroty a začala jsem psát povídky,“ uzavírá Monika.