Kliknutím zvětšíteDosud bylo lokalit devět, výběr se tedy dramaticky zužuje. Definitvně musí „čtyřku“ ještě potvrdit vláda, půjde pak o zásadní milník. „Skončili jsme na druhém místě, co se vhodností týče. Na prvním je Janoch u Temelína. SÚRAO, aniž jeho činnost a výsledky hodnotí tým nezávislých odborníků například ze zahraničí, postupuje zběsilým tempem přímo k jedinému cíli, nehledá jiná řešení. A my budeme bojovat dál proti,“ uvedl starosta Rudíkova Zdeněk Souček, podle kterého jde o salámovou metodu, která zneužívá faktu, že obce v České republice nemají opravdový a účinný nástroj, jak se bránit.
Což se prokázalo mnohokrát od roku 2003, kdy stát Horku vytipoval mezi prvními oblastmi. „Jsme známi neobyčejně rozsáhlým žulovým masivem, ovšem dosud se vždy mluvilo i o tektonických zlomech, které nejsou pro stavbu hlubinného úložiště ideální. Proto je pro mě druhá příčka překvapením,“ zdůraznil Souček.
Nikdo nás neposlouchá, neskutečné
Podobně hovoří starosta Budišova Petr Piňos. „Využili jsme od toho roku 2003 naprosto každé příležitosti a možnosti, jak dát najevo svůj zásadní nesouhlas. Jsme hustě obydlená oblast, je tu přírodní park Třebíčsko. Podle studie SÚRAO má obslužný objekt vzniknout jen půl kilometru od prvních domů mezi Budišovem a Náramčí. To je příliš, vezmeme-li v úvahu, že jen v Budišově žije 1200 obyvatel. V celé lokalitě jich je přes 3,5 tisíce,“ zdůraznil.
Ve většině z devíti obcí bylo referendum, kdy obyvatelé úložiště odmítli. Mezi nimi v Budišově i v Rudíkově. „Byli jsme v Senátu, na ministerstvech, za zákonodárci, máme právní zastoupení, spolupracujeme jako obce mezi sebou a jsme členy Platformy proti úložišti, vyzdvihl bych činnost organizace Zdravý domov Vysočina, která pořádala mnoho výrazných protest akcí, s obcemi úzce spolupracuje. A nikdo nás neposlouchá. Neskutečné,“ zhodnotil situaci Piňos.
Protesty ještě podle jeho slov zesílí. „Nelze se na nás dívat jen optikou - je u vás dobrý kámen a hotovo. To tedy opravdu ne. Je potřeba brát ohled i na lidi. Nejsme aktivisti proti jádru jako takovému, ale v případě hlubinného úložiště jsme přesvědčení, že lze najít jiná řešení,“ zdůraznil.
Jonáš - nejsem proti
O výsledné čtveřici lokalit, kde je krom zmíněné Horky na Třebíčsku a Janocha u Temelína ještě Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku, bude před „cestou“ materiálu na vládu jednat ještě Rada SÚRAO, poradní orgán ministerstva průmyslu a obchodu. V radě sedí i dva zástupci z Třebíčska - Vítězslav Jonáš z Dukovan za Energetické Třebíčsko a starosta Rouchovan Vladimír Černý.
Na otázku, zda souhlasí s případným budování hlubinného úložiště u Budišova, pokud by k tomuto rozhodnutí časem stát dospěl, Jonáš odpověděl, že v zásadě není proti. „Pokud se lokalita Horka bude jevit jako nejlepší z hlediska bezpečnosti. Předpokládám, že naše rada ministrovi v této fázi doporučí rozhodnutí expertního panelu, který navrhl čtyři lokality. To bude i můj případ, protože nejdůležitější je pro mě bezpečné uložení,“ řekl Jonáš. A dodal, že případný nesouhlas můžou dat obce najevo podle zákona, který nyní projednává vláda.
Černý - máme to za domy
Vladimír Černý na otázku přímo reagovat nechtěl. „V tuto chvíli je předčasné odpovědět, protože jsou ve zúženém výčtu dokonce čtyři lokality, zatím je ani neposvětila vláda. Ta otázka by byla na místě ve chvíli, kdyby zbyly poslední dvě lokality a jednou z nich byla ta budišovská,“ řekl.
A upozornil, že Rouchovanští mají za domy v katastru obce jadernou elektrárnu s meziskladem vyhořelého jaderného paliva, které je vysoce radioaktivní. „A musíme to snášet,“ zdůraznil s tím, že výsledná lokalita bude mít jaderný materiál „zase pod domy“.
Kdy finále?
Kdy vláda rozhodne, nelze v tuto chvíli určit, lhůtu zatím nikdo nestanovil. Pak budou následovat další kroky. „Podle původních předpokladů měla být finální a záložní lokalita vybrána v roce 2025. Lze však předpokládat, že termín projde revizí, což už bylo avizováno,“ uvedla mluvčí SÚRAO Martina Bílá.
Stavba samotného úložiště je v plánu stále od roku 2050 s předpokladem, že v provozu bude od roku 2065. „A to pouze v jedné lokalitě,“ zdůraznila Bílá. Podle některých zveřejněných odhadů má úložiště vyjít na 112 miliard korun.
Na Skalním se radují
V současnosti z hledáčku vypadla druhá lokalita na Třebíčsku - Na Skalním v oblasti Jaroměřic nad Rokytnou, kterou stát do výčtu možných zařadil relativně nedávno. Předpokládal, že narazí na menší protesty veřejnosti, protože jde o terén blíž jaderné elektrárně. Zmýlil se, obyvatelé se semkli a rychle nastoupili do protiútoku. Nyní se radují. „Lokalita Na Skalním byla s ohledem na kritéria jako bezpečnost, dopady na životní prostředí a technickou proveditelnost projektu hlubinného úložiště hodnocena relativně hůře než lokalita Horka,“ doplnila mluvčí SÚRAO Bílá.
Starosta Dolní Cerekve Dvořák: Nechceme, aby se měnila pravidla hry, a ani hřiště
Lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Březový potok na Klatovsku a Hrádek na Jihlavsku se dostaly do finálové čtyřky. Mezi nimi by měly odborníci vybrat tu, kde za desítky let stát vybuduje podzemní sklad vyhořelého jaderného paliva. Hrádek u Dolní Cerekve by měl být podle starosty Zdeňka Dvořáka vyřazen už jen proto, že může poskytovat vodu dvěma milionům lidí.
Co říkáte na rozhodnutí, podle kterého zůstáváte mezi lokalitami, kde může skončit jaderný odpad?
Na jednu stranu toto rozhodnutí vítám, ukončuje období nejistoty, ve kterém jsme v Dolní Cerekvi byli od devadesátých let. Technické hodnocení bude ještě podléhat schvalování, ale zprávu o dvanácti set stránkách bude těžko někdo rozporovat. Konečně je na stole nějaký podklad, který něco doporučuje. Není to tak, že politici vybrali z klobouku tyto čtyři lokality bez nějakého odůvodnění. Jen je škoda, že v tom zdůvodnění jsme.
Jak si představujete další postup?
Bych byl velmi nerad, aby se v následujícím procesu měnila pravidla hry. Ta je potřeba dopředu určit a pak podle nich jet. Řekněme si, co potřebujeme najít a když to najdeme, tak to některá lokalita bude muset skousnout. Ale když to nenajdeme, tak bude muset skousnout stát, že vhodné místo prostě nemáme.
A druhá věc je, aby se neměnilo hřiště. Co se týká Hrádku, my jsme postoupili do výběru s místem, které v původním výběru nebylo. Nejlepší místo pod Čeřínkem našli odborníci mezi vrcholem Černíku, Cejlí a Dolní Cerekví. Některé další lokality byly změněny drobně a některé vůbec, nás se to týkalo suverénně nejvíce, tři čtvrtiny území jsou mimo původní polygon.
Delší dobu říkáte, že by v lokalitě mohla vzniknout vodní nádrž, ani ta lokalitu z rozhodování nevyřadila?
Zatím jsou to čistě geologická kritéria. V hydrologických a hydrogeologických jsme byli jedni z nejhorších mezi devíti lokalitami. Z mého pohledu ale nejsou otázky týkající se zásobování vodou dostatečně zodpovězeny. Bojujeme za vodu Jihlavskou, Pelhřimovskou, Humpoleckou a protože v území zůstává i sever, odkud teče voda do Švihova, tak i Středočeskou a Pražskou.
Jaké jsou protiargumenty?
S těmi já se nespokojím. Voda tam za sto let nemusí být a prý jí někde vezmeme. Pro celé Jihlavsko? To tedy nevím kde. Jsme domovem vody pro dva miliony obyvatel, je dobrý nápad sem dávat radioaktivní odpad?
Překvapilo vás tedy, že jste se do finálové čtyřky dostali?
My toto rozhodnutí očekávali, já to počítal dopředu a bohužel mi moje únorová předpověď vyšla na sto procent, trefil jsem všechny čtyři lokality. Máme připravený následující program, v příštím týdnu zveřejníme další kroky, které bychom chtěli podniknout.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
