Podle Nadi Chattové mluvčí OKD, se jednalo se jev, který se projevil v lokalitě Dolu ČSM - sever. Napětí se uvolnilo v nízké hloubce pod povrchem a jev tak neměl vliv na důlní pracoviště. "Nikdo nebyl zraněn, ani nebyl ovlivněn provoz dolu," řekla.

Demonstrace fanoušků v Praze na Staroměstském náměstí se 18. října 2020 po ukončení zvrhla v bitky s policií.
Chuligánské řádění v Praze: na místě byli i kriminalisté z Ostravy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Důlní otřesy

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Více informací o důlních jevech najdete ZDE

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky.

Těrličtí kameníci Roman Sedlák a David Herdzina renovují rozebraný památník obětem důlního neštěstí v Dole Dukla v roce 1961.
Památník obětem neštěstí na Dukle prochází očistou v dílně v Těrlicku

S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé.

K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.

Zdroj: Youtube