Daleko zajímavější je skutečnost, že s touto milostnou soškou je spojována řada zázraků. Je jich zaznamenáno více než čtyři tisíce a stovka jich je zobrazena na stropech ambitů. Malby mají společný obraz Panny Marie Svatohorské a letopočet, kdy se daná událost stala. Kromě těchto zázraků se však můžeme setkat i se zcela opačnými případy. Jestliže se někdo Panně Marii rouhal, vždy jej postihlo nějaké neštěstí.
První písemná zmínka o sošce pochází z roku 1611, kdy vyhořel kostel sv. Jana Evangelisty, kde byla umístěna. Po požáru byla přesunuta na Svatou Horu. Historie sošky před tímto rokem je opředena tajemstvím, avšak z ústního vyprávění vychází najevo, že byla na počátku husitských bouří schována v příbramských dolech a po uklidnění situace byla přesunuta nejdříve do kostela sv. Jakuba a posléze do kostela sv. Jana Evangelisty.
Soška je vysoká přibližně padesát centimetrů. Oltář, ve kterém stojí, je vyrobený z příbramského stříbra. Soška Panny Marie má podobně jako Pražské Jezulátko bohatý šatník. Je oblékána do šatiček, jejichž barva odpovídá určitému liturgickému období. Ty sošce věnují věřící již celá staletí, už ani skříň nestačí. Jedny dokonce darovala Marie Terezie a jsou vyrobené z jejích svatebních šatů.
Ke korunovaci Svatohorské Madony došlo roku 1732. Korunky Panny Marie a Ježíška, stejně jako roucho zdobené drahokamy vytvořil zlatník Jan Ferdinand Schachtel. Výročí korunovace, při níž je Madona nesena v průvodu na nosítkách, patří mezi nejvýznamnější poutě na Svaté Hoře.
Počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je dosud obsaženo ve zdivu pozdější kaple, není známo. Je možné, že pochází ze 13. století. Historik Bohuslav Balbín datuje vznik další kaple zhruba do počátku 16. století, také ta je součástí svatostánku současného.
Dnešní podoba baziliky Nanebevzetí Panny Marie pochází z přestavby z let 1660 až 1673, kterou vedl známý architekt Carlo Lurago. Centrální svatyně na vyvýšené terase, obklopená kaplemi a pod terasou ambitem, je na první pohled inspirována slunnou Itálií. Zcela unikátní je kryté schodiště, které vede na Svatou Horu z centra Příbrami až ke Korunovačnímu oltáři. Celkem má 365 schodů, jako je dnů v roce.
Svatá Hora ve středočeské Příbrami je nejvýznamnějším mariánským poutním místem v Čechách a pro svou polohu je označována za duchovní srdce Čech. Není důležité, jestli soška Panny Marie Svatohorské byla vyřezána příbramskými horníky před čtyřmi sty lety, nebo Arnoštem z Pardubic před více než šesti stoletími.
K Panně Marii se chodíme modlit za zdraví a štěstí své i svých bližních, za život v míru. Ale na to, aby soška Ježíšovy maminky toto vše zařídila „mávnutím kouzelného proutku“, je opravdu krátká. O to se musíme zasloužit svými skutky a činy my, každý z nás.
Vladimír Havlíček