K tradičním akcím našich podnikových odborů patřilo i předávání drobných dárků spolupracujícím kolegyním. Rozdávání spojené s přáním měli na starosti jednotliví úsekoví důvěrníci. Jenže v našem ekonomickém úseku tuto funkci vykonávala žena, a tak tato čestná povinnost „padla“ na mě a na kolegu. Předávací kolečko s vyslovením přání jsme zvládli bravurně až na jednu chybu. 

V účtárně pracovala v rámci brigádní výpomoci jedna paní důchodkyně, která ovšem nebyla členkou odborů. V dobré víře jsme i jí předali připravený kosmetický balíček. No jo, ale ten nám potom chyběl. Bylo nám trapné si jej vzít od ní zpátky. Rozšafný kolega přišel na nápad, že jeden balíček rozkucháme na dva a dáme ho také naší paní důvěrnici s tím, že to snad pochopí. 
 
No opak byl žel pravdou. Na náš „důmyslný vynález“ hodně dlouho nezapomněla… 

Autor: Pavel Kyselák