Já tedy jako malý slýchával tolika názvu, zrovna kudy potok, kterou vsí protékal. (Když jsem byl v Podkováni, říkal jsem mu potok Podkováňský, i když název Podkováň je jména mladšího a znamená původně označení mlýna a pivovaru pod Kování, jako Podskalský mlýn, tedy Podskalsko, tam se taky vařilo pivo). Vždyť také pod Vískou se údolí nazývá, Údolí Skalskýho potoka, a ne Strenickýho potoka. Samozřejmě se používá i název Zákov (původně tam vlastnil pozemky rod Žáků z Březovic) bylo tu i několik mlýnských rybníku. Tak jaký název je vlastně ten správný. Já tedy kluk vyrůstajíc v lese, v údolí mezi Skalskem a Spikaly vždy používal název, Skalský potok.

Ale už na to přišel Karel Sellner, který popisuje kraj Boleslavský, dokonce tam vyjmenovává i potoky, dnes již neexistující.

„Za Vincem rozvírá se se do údolí Jizery rokel Kojana, jejíž počátek je u Katusic. Potůček z ní vytéká do Jizery. Než dojdeme do Podkrnska, mineme rokel Duškaň. Údolí Jizery zde přepíná most vedoucí do Zámostí rozloženého pod zasmušilými zříceninami Starého Stránova, jinak také Myší Hrádek zvaného. Zde vladaři kdysi znamenitý rod Myšků z Hrádku. Hrádek střehl most a důležitou stezku vedoucí z Luštěnic přes Strašnov do údolí Strenického potoka, kdysi Trstenice zvaného.“

„Údolím Strenickým můžeme jíti několik hodin až pod srázy Vrátenské hory. Údolí je celé krásné, ale ve své horní části je divoce romantické, s místy opředenými zajímavými pověstmi o loupežních."

Cesta tato vedla dále do Cetna, kde byla celnice, dále kolem Pětikozel (historický název Potikozly), do Březovic, zde byla také celnice, pokračujíc cesta na Bezděz. Karel Sellner se tu zmiňuje o starém názvu Trstenice. Proč se dnes nepoužívá, a jaký má to jméno vlastně význam.

Lidé z okolí, jak již bylo psáno, z horního toku potoka říkávali: „Jo, ten potok teče pod Skalskem, teče ke Skalsku apod.“ Za to lidé od Krnska: „Odkud teče ten potok“… „Teče od Strenic“ A tak se ujaly dnešní nejvíce používané názvy potoka. Hlavně na potoce leží jen tři obce, Krnsko, Dolní Cetno (dříve Ceteň; ještě kus Dolních Pětikozel, ale ty bych výjmul) a právě Strenice. Tudíž se používá dnešní název Strenický potok.

Ale co vlastně znamená slovo Trstenice, jak k tomu Karel Sellner vlastně přišel. Znali ještě lidé ten název, našel ve starých spisech apod. Jsem si položil otázku, jaký je význam tohoto slova. Mne odjakživa zajímalo, proč se to jmenuje takhle a takto, většina lidí mi nedokázali odpověděti, ani na názvy vesnic a vyprávěli různé nesmysli. A tudíž za ty roky, když někudy jdu, přemýšlím, co tu kdysi bývalo, a tak podobně.

Název Trstenice je slovanského původu. Slovo TRbST značí třtinu, rákos, nebo také vodu tekoucí rákosem. Je mnoho několik obcí v Čechách a na Moravě se jménem Trstěnice, či jinak podobá jména. Tyto obce také leží u potoků, říček. Přípona -ice, to už je dodatek. Existuje potok Vrchlice, po které si dal umělecké jméno Emil Frída, tedy Jaroslav Vrchlický, veliký český básník.

Ale také vidíte, že tam je podobnost ke jménu obce Strenice. Dnes ten název vykládají, že znamená, že ta obec se jmenuje po Strenicu, Straněje; nebo také od strání (Stránice). Já bych to tak neviděl. Pod tvrzí, Hrádkem Velké Horky vznikla osada, na potoce Trstenice, název se zkomolil a vznikly Strenice, různě psané. Vždyť obec je známá už ve 12. století, to také značí staré osídlení. Ne vždy musíme hledat v názvu obcí, nějaké osobní jméno, i když k tomu nasvědčuje.

Autor: Václav František Pekař