Množství osvědčených trháků je relativně omezené, a tak se programy divadel napříč republikou nejspíš budou čím dál tím víc podobat jako vejce vejci. Komedie všestranného divadelníka Jiřího Havelky Společenstvo vlastníků, jíž nasadilo Městské divadlo Mladá Boleslav na repertoár v závěru roku, je přitom jakýmsi nejviditelnějším předvojem téhle okolnostmi vynucené a vcelku pochopitelné dramaturgické stádnosti: Čtyři roky starý kus se v současné době hraje vedle Mladé Boleslavi také v Praze, Pardubicích, Českých Budějovicích, Liberci a Chebu, do měsíce ho pak v premiéře uvedou divadla v Mostě a Zlíně, který dost možná otevře ofenzívu této hry napříč dosud takřka nedobytou Moravou.

Zatím je mezi sázkami na diváka z čeho vybírat, a tak Společenstvo vlastníků navzdory svému svižnému tažení většinou divadelních domů v zemi není naštěstí jen tak nějakou divadelní úlitbou většinovému divadelnímu vkusu. Je to komedie v mnohém objevná a originální – především svým půdorysem – koho předtím napadlo podniknout hloubkovou sociální sondu na bázi jednoho z pravidelných poloúředních jednání vlastníků bytů v jednom domě? Událost statická dějem, místem konání a především svým charakterem, a přesto natolik dynamická v dialozích, že obstojí na divadle i na plátně, jak ukázal nedávný filmový přepis nazvaný jednoduše Vlastníci v režii samotného autora.

Od roku 2017 se tak do stále více divadelních domů dere text, který je takřka jistě nejlépe napsanou domácí divadelní komedií polistopadové éry a prorokuji, že zůstane také nejtrvanlivější moderní českou veselohrou. Hlavně pro své mrazivé satirické podtóny, díky nimž není jen veselo. Jde prostě o kus, který se zadírá nejen do bránice, ale i do mozku a kůže. A takto důmyslně, mnohovrstevnatě a přitom na povrchu velmi jednoduše konstruované kusy ani čas obvykle jen tak nesetřese.

Krampusové prošli průvodem na Výstavišti v Mladé Boleslavi
Krampus není obyčejný čert. Kostým má svá pravidla

Kvalita textu – ostatně jeho filmová podoba získala Českého lva za scénář – je natolik silná, že recenzent usedá do hlediště se sebejistým tušením, že inscenace, na kterou přišel, prostě může být přinejhorším lehce nadprůměrná. Ve hře je celou dobu o čem hrát. Téma je navíc rozloženo mezi herecké aktéry s demokratickou rovnoměrností, což nebývá zvykem a v ješitném hereckém prostředí to skýtá díky situaci, kdy není velkých a malých rolí, předem záruku, že představitelé budou své postavy už od zkoušek starostlivě opečovávat. Inscenace tak má obvykle všude – Mladou Boleslav nevyjímaje – velmi slušné hráče, vtip, napětí, správný temporytmus i hloubku.

A tak se recenzent může zabývat jen podružnými maličkostmi: Filmový Kubát Jiřího Lábuse má místy až děsivé odstíny, zatímco mladoboleslavský divadelní pan Kubát Petra Bucháčka je jen vzteklý pes, který byl odchodem komunistického režimu připraven o zuby. Jako jeden typus bližního, před kterým je radno mít se na pozoru, fungují nicméně oba. Poněkud omezená paní Horvátová Dagmar Havlové si ve filmu s pitomostí až roztomilou hraje na dámu, zatímco Karolína Frydecká v Boleslavi na divadle bez obalu vystavuje její občas hulvátský primitivismus, Opět nicméně platí, že v obou případech dvě různé herečky různými způsoby dokážou vystihnout podstatu člověka, se kterým mají sousedé bohu žel a diváci autoru dík tu čest. Snad jen bratři Čermákové se ve filmu (Stanislav Majer a Kryštof Hádek) i na divadle (Petr Mikeska a Ivo Theimer) shodně tváří jako andělé spásy, aby pod plachetkou uctivosti o to snadněji prosadili svůj bezskrupulózní plán, jenž zůstává jen tušen.

Jestliže pro říjnovou novinku, broadwayský muzikál Donaha, první z dramaturgické linie her pro většinového diváka, nenajde jen tak nějaké divadlo, to boleslavské nevyjímaje, dostatečně kvalifikovaný umělecký kapitál, Společenstvo vlastníků ho má i na oblasti. Také díky boleslavským hercům Vás Havelkův text spolehlivě pobaví a vzápětí Vám nechá ztuhnout úsměv na rtech při neodbytném zděšení, jak moc se ten pán a ta paní, co sedí o dvě židle od něj, podobají zrovna Vašim sousedům…

Autor: Jiří Senohrábek

Děkujeme za zaslaný příspěvek!