Zkracujeme letorosty později zrajících odrůd révy vinné, čímž podpoříme jejich vyzrávání. Nebudou pak tolik trpět mrazy v následující zimě.

Stříháme živé ploty z ptačího zobu, habru, buku, tisu a zerevů. Nové mladé výhony tak stačí dozrát a nezničí je první mrazíky. Stříháme za chladnějšího počasí nebo navečer, aby slunce nespálilo čerstvě zastřižené konce letorostů.

Vyvazujeme listopadky, jiřinky i vysoké letničky, aby se nevyvracely větrem. Pokud chceme velké květy, vylamujeme jejich postranní poupata. Sbíráme, sušíme a čistíme semena skalniček a trvalek. Sáčky se semeny označíme názvem a uchováme v suchu a chladu. Sbíráme-li semena zahradních odrůd, musíme počítat s tím, že jejich potomstvo nebude jednotné vlivem vzájemného opylení.

Uvolněné plochy osejeme zeleninou s krátkou vegetační dobou, například ředkvičkou, salátem, ale vyséváme i ozimou zeleninu. Koncem měsíce zaštípneme vrchol růžičkové kapusty, aby se lépe vyvinuly růžičky.

V sadech už sklízíme letní odrůdy jablek, hrušek, broskví, meruňek, renklód, pološvestek a pozdní višně a rybíz. Zralost většinou určujeme oddělitelností stopky od plodonoše. Plody sklízíme opatrně, postupně na vícekrát i se stopkou, protože jedině tak je možné plody dobře skladovat.

Porosty kanadských borůvek hnojíme 2krát až 3krát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu. Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře. Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdějších letech. Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly. Plná plodnost se dostavuje přibližně od 5. roku a vydrží i několik desítek let. Chorobami ani škůdci tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobuje v době sklizně ptactvo a v zimním období hlodavci.

Vyvazujeme nebo podpíráme větve stromů, které jsou zatíženy úrodou. Zabráníme tím rozlomení koruny.

Autor: Petr Kumšta