V lese to je samozřejmé a přirozené, chodíme po cestách a pěšinách a pod nohama nám šustí závěje dubového, jasanového či bukového listí. Vlastně i to jehličí opadává, ale jen tiše, pomalu a postupně, že si toho ani nevšimneme. Ano, stromy se chystají k pravidelnému odpočinku, tak nějak to už patří k životu. A když se nadechneme, tak ucítíme, že listí voní, voní podzimem. Přírodu pomalu pokryje klid. Někdo by mohl namítnout, že vlastně listy umírají, ale takhle to nelze brát. Vždyť na jaře opět vyrostou nové, zdravé a krásně zelené.

Vraťme se však do všední až přízemní reality. Takže co s listím na zahradách! A tam ho také nebývá málo! Tady však poetické okouzlení opravdu končí. Nezbývá nic jiného než vzít hrábě a podzimní nadílku shrabat. V opačném případě by nastaly problémy s příštím travním porostem. Listí všeho druhu a suchá tráva se obvykle někde v koutě zahrady kompostuje. Na jaře se pak hodí jako skvělé hnojivo s velkým množstvím různých živin pro naši zahrádku.

Městečtí skauti slavili 100 let od založení.
OBRAZEM: Skauti oslavili sto let od založení v Městci

A skutečně voní i ta hlína, když začneme s rytím. A podívejme, kdo nám to pomáhá? Přece jenom to na zahrádce žije! Už o sobě totiž dává vědět krtek a v Polabí začíná budovat takové malé České středohoří. Sluníčko stále svítí, i když se rychle sklání za obzor. Takže se vydejme na nějakou procházku do lesa, taková podzimní nálada může být osvěžujícím balzámem pro naši duši.

Nalaďme se pozitivně, naberme dost sil, abychom se dokázali vyrovnat s nadcházejícím obdobím studené a tmavé zimy. Krásné dny podzimu!

Milan Čejka