Mnozí z těch, kteří se začali psychiatricky léčit ještě před pandemií, jsou dle mých zkušeností nyní v určité výhodě, zvláště pokud jsou dlouhodobě stabilizováni. V současnosti zpravidla více využívají možnosti distanční péče. Pokud mají dobré rodinné zázemí, snášejí bez větších problémů i současná omezení. Neplatí to však zdaleka o všech. V posledních měsících a týdnech přibývá pacientů, u nichž trvající pandemie a její nepříznivý vývoj v naší zemi přispěl k prohloubení depresivní či úzkostné symptomatologie a potřebují nyní více péče než doposud.

U lidí, kteří prodělali onemocnění covidem-19, bývá rovněž popisován častější výskyt úzkostných a depresivních poruch a také poruch spánku. Podobně jako u jiných virových onemocnění mohou u nemocných, kteří prodělali covid-19, přetrvávat dlouhodobě stavy únavy a snížené výkonnosti. Projevy tzv. postcovidového syndromu však mohou být velmi pestré a mohou zahrnovat i celou řadu somatických symptomů a poruch. Lékaři odhadují, že postcovidový syndrom se objeví až u deseti procent pacientů. Ti se mohou obracet mimo jiné i na centra postcovidové péče, která postupně vznikají ve větších městech.

Ilustrační foto
Fejeton pro lepší náladu: Mají naše věci duši?

Jak jsem již zmínila, přibývá lidí, které probíhající pandemie vystavila těžké situaci např. v důsledku úmrtí či vážného onemocnění člena rodiny, ztráty zaměstnání, existenční nouze a v neposlední řadě i sociální izolace, s níž se potýkají zejména mnozí senioři, ale nejen oni. Lze tedy očekávat, že potřeba psychiatrické a psychoterapeutické péče bude spíše stoupat. Neměli bychom se ostýchat vyhledat odbornou pomoc, když své psychické problémy nejsme schopni řešit sami. Neměli bychom však zapomínat ani na to, co pro své duševní zdraví můžeme udělat sami, a měli bychom se zaměřovat na vše pozitivní, co v našem životě přes všechny zkoušky a ztráty, které zakoušíme, zůstává.

Autor: MUDr. Dagmar Křížková