Moje dobrodružství začalo druhé červencové úterý ranním letem do holandského Amsterdamu. Na letišti Schiphol mě ovšem čekalo nepříjemné překvapení. Jediný let do Kapského Města byl přeplněný, a mne tak nezbývalo nic jiného než strávit celý den v nizozemské metropoli. Zato jsem měl možnost prozkoumat historické centrum evropského hlavního města plného vodních kanálů, cyklistických stezek a tulipánů. Ve středu třináctého července jsem již bez sebemenších problémů nastoupil na palubu Boeingu 777-300ER a vydal se na svůj první jedenáctihodinový let na jižní polokouli. Do legislativního hlavního města Jihoafrické republiky jsem dorazil krátce po desáté hodině a za hustého deště mě ještě čekal krátký přesun do jednodenní hostitelské rodiny. Ve čtvrtečních brzkých ranních hodinách jsem se vydal na devítihodinový přejezd do provincie Garden Route, přičemž po cestě se připojili i ostatní výměnní studenti z Itálie, Německa či Belgie. U York High School na nás čekaly desítky nadšených studentů a také moje nové hostitelská rodina.

Letiště v Johannesburgu na cestě do Krugerova parkuLetiště v Johannesburgu na cestě do Krugerova parkuZdroj: Martin Švejk

Tatínek Albert je počítačový programátor, maminka Susan veterinářka a společně s mladším bratrem Danielem a sestrou Abigail navštěvujeme školu, která je řazena mezi stovku nejlepších v celé zemi. Po prostorách školy nosíme modré uniformy a ke čtyřem povinným předmětům (angličtině, afrikánštině, matematice a životní orientaci) přibíráme ještě tři volitelné, v mém případě zeměpis, účetnictví a business. Dny mají vždy šest nebo sedm vyučovacích hodin a jejich pořadí se prakticky neustále mění bez ohledu na pevný rozvrh. Posledním dílkem do předmětové skládačky je jedna hodina tělesné výchovy týdně, avšak škola nabízí spoustu školních sportů (pozemní hokej, squash, rugby, tenis, šachy, netball…) a zájmových kroužků (pěvecký sbor, balet, divadelní soubor, klub přátel zvířat, nauka veřejného proslovu, debatní panel…). Já jsem se již zapojil do tenisového, squashového a dokonce i šachového klubu, bohužel časově nelze zvládat o mnoho víc. Všichni žáci jsou rozděleni do čtyř „rodů“ (Lancaster, Tudor, Windsor a Stuart), které mezi sebou soupeří ve všech zmíněných poškolních aktivitách.

Tříminutové přestávky doplňují dvě (osmadvaceti a osmnáctiminutové) svačinové pauzy, škola však nemá žádnou jídelnu, a tak si studenti musejí vystačit s balenými obědy. Tyto přestávky jsou ještě prodlouženy, pokud je svoláno shromáždění všech studentů do školní auly. Na tomto sněmu se jednou až dvakrát týdně řeší události týkající se školy, a to jak studijního prospěchu, sportovních úspěchů tak i organizací, které se školou spolupracují. Školní rok je rozdělen na dvě pololetí, která jsou dělena na celkem čtyři čtvrtletí. Každé čtvrtletí je zakončeno rozsáhlým testem probraného učiva ze všech sedmi předmětů. Nejúspěšnější řešitelé dostávají odznáčky za „zásluhy“ případně „top dvacet“ značící velmi povedený percentil a jeden z dvaceti nejlepších percentilů v rámci ročníku. Tyto odznaky následně studenti věší pod jména na modré školní sako, nejužší špička školy mimořádně reprezentující školu ať už ve studijní, sportovní či kulturní oblasti má právo na černé sako.

Dragon Dune, nejdelší a největší sandboardingová dráha v Jihoafrické republiceDragon Dune, nejdelší a největší sandboardingová dráha v Jihoafrické republiceZdroj: Martin Švejk

Společně s rodinou zažíváme úžasné chvíle, a to jak během sáhodlouhých rozprav o historických, sociálních či ekonomických tématech, tak i během pravidelných nedělních turistických výšlapů v rodinné atmosféře se stmelovacím piknikem. V rámci oslavy Abigailiných patnáctých narozenin

jsme navštívili Dračí dunu, nejdelší pískovou sjezdovku na sandboardování v Jihoafrické republice. Díky Danielovu zápasu pozemního hokeje jsme se zase podívali do malebného městečka Knysna, známého především pro svou flóru a ohromující krajinu. Dokonce jsem i přihlížel náročné operaci nemocného pejska v ordinaci úžasné Susi. Ta také starostlivě pečuje o naši pestrou stravu, ať už přípravou různých druhů salátů či polévek.

Za asistence studentské organizace Grow Abroad jsem po krátkém přeletu do Johannesburgu nakoukl i do největšího a nejstaršího jihoafrického národního parku. V Krugerově národním parku jsem si zblízka prohlížel slony, zebry, nosorožce, žirafy nebo třeba antilopy. Před cestou zpět do největšího města v JAR, jsem z výšky nahlédl i do druhého nejrozsáhlejšího kaňonu v Africe, Blyde River Canyon.

Na výletě ve slavném surfařském zálivu Victoria BayNa výletě ve slavném surfařském zálivu Victoria BayZdroj: Martin Švejk

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se zasloužili o zprostředkování mojí úžasné cesty na jižní cíp Afriky. Výměnné programy skýtají drahocennou možnost do konce života porovnávat, ale především čerpat ze studnice poznatků o cizí zemi. Člověk objevuje sám sebe, stejně jako zkoumá vlastní reakce na podněty neznámého prostředí, s úžasem ovšem také sleduje život v jiné rodině a proces vytváření a utužování sociálních vazeb. Úplné minimum potom představuje zjištění, že rozdíly nejsou vždy slabosti, ale naopak dost často příležitosti.

Autor: Martin Švejk