Narodil se l 3. srpna 1955 v Kladně Marii a Bohumilu Jirounkovým. Rodina se záhy přestěhovala do Mladé Boleslavi. Zde pamětník absolvoval navštěvoval základní školu a začal chodit na gymnázium. V rodinném prostředí nasál lásku ke kultuře a k tradici 1. Československé republiky. Hrál výborně na housle, s úspěchem absolvoval řadu soutěží.

Duchovně jej výrazně ovlivnil mladoboleslavský evangelický farář Alfréd Kocáb. Hudebně spolupracoval s jeho synem Michaelem.

Přelom v jeho životě znamenala sovětská okupace v roce 1968. Nesmířil se s důsledky normalizace, osobně kritizoval ředitele mladoboleslavského gymnázia Františka Nerada, který brutálním způsobem omezil na škole svobodu projevu a vyznání. V roce 1973 byl vyloučen z gymnázia, přešel do Mnichova Hradiště, ale ani tam nemohl dostudovat. Nakonec dálkově maturoval na gymnáziu W. Piecka v Praze. V roce 1976 byl přijat na pražskou konzervatoř – obor dirigentství, po půl roce byl však i přes výborný prospěch vyloučen.. Studia nakonec dokončil dálkově – bylo mu to umožněno na základě intervence komise pro lidská práva v Ženevě, které napsal dopis. Prošel mnoha dělnickými zaměstnáními včetně topení v Anežském klášteře.

Mirek Jirounek byl také nadšeným tenistou po celý život. Ještě poměrně nedávno se zúčastňoval turnajů.

V roce 1977 podepsal Chartu 77. V listopadu 1989 se zúčastnil zakládající schůze Občanského fóra v Praze společně se svým přítelem Karlem Podholou – primářem oddělení ORL boleslavské Klaudiánovy nemocnice. Dočkal se satisfakce- byl uznán jako účastník 3. odboje. S ženou Michaelou měl pět dětí.

Po převratu se aktivně věnoval hudbě a dirigentství. Spolupracoval s nedávno zemřelým mladoboleslavským skladatelem Jiřím Horáčkem, se skladatelem Petrem Hapkou a dalšími.. Když bylo třeba pomoci, aktivně se angažoval v mladoboleslavském Sokole a stal se jeho starostou. Stál u zrodu mladoboleslavského Spolku přátel umění a zcela zásadním způsobem se zasloužil o to, že Mladá Boleslav získala od firmy Petrof špičkový koncertní klavír pro pořádání koncertů. Jeho jméno je také spajato s mnohaletou činností mladoboleslavské pobočky České křesťanské akademie, jejím by předsedou.

Postoje Miroslava Jirounka zcela mimořádně zaujaly členy občanského sdružení Post Bellum, které organizuje natáčení pamětníků z různých etap historie Československ v rámci projektu Paměť národa. Zájemci se mohou seznámit s osudy Miroslava Jirounka jak na stránkách Paměti národa, tak také poslechem či shlédnutím pořadů v Českém rozhlase a v České televizi:

S životním příběhem Miroslava Jirounka se můžete seznámit na portálu Paměti národa

Jeho příběh zpracoval v rámci Projektu Příběhy našich sousedů v Mladé Boleslavi v roce 2015 žákovský tým 4. ZŠ

V audioarchivu Českého rozhlasu najdeme pohled Mikuláše Kroupy na Miroslava Jirounka v rámci cyklu Příběhy 20. století (Český rozhlas –stanice Plus – 6.3. 2016)

Mirek Jirounek vystoupil také v jednom z dílů Příběhů 20. století v České televizi

Když Post Bellum k 30. výročí pádu komunistického režimu v Československu chystalo cyklus Tváře vzdoru, nemohl chybět ani Mirek Jirounek.

S Miroslavem Jirounkem se jeho rodina a přátelé rozloučili v sobotu 12. prosince 2020 v kostele sv. Havla v Mladé Boleslavi. Kázal boleslavský evangelický farář Jonatan Hudec, za rodinu se rozloučila nejmladší dcera zemřelého Magda.

Mirek Jirounek byl nevšední osobností. Všem, kdo ho znali, bude chybět.

Čest jeho památce!

Autor: Michal Šimek