Překvapením byl Big Band rozmístěný nikoliv na vyvýšeném podiu, ale na podlaze blízko publika, obestavěn černými stěnami. Takové řešení scény v sále bylo neobvyklé, i vlastní zvuková a světelná technika plně zapadá do perfekcionalistické povahy Jana Smigmatora. Působivé bylo také entrée otevírající koncert. Nejdříve tma, Jan po otevření zadní opony pomalu sestupoval před orchestr, pak byl osvětlen zezadu kuželovým bodovým reflektorem. Orchestr začal hrát, reflektor jej nasvítil zepředu a teprve nyní jsme mu viděli do tváře. Impozantní začátek.

Úžasná atmosféra v sále pokračovala první písničkou, krásnou baladou z filmu Snídaně u Tiffanyho – Měsíční řekou (Moon River). A pak sázel Jan Smigmator dvě hodiny další písničkové perly: How Do You Keep The Music Playing od francouzského hitmakera Michela Legranda, New York New York z repertoáru Franka Sinatry, Dej mi svou ruku prázdnou (Put Your Head On My Shoulder) od Paula Anky, New York State Of Mind Billyho Joela…

Jan Smigmator vládne mistrně svým hlasem, umí vibrato i tremolo. Lekce hlasové výuky absolvoval v New Yorku u pedagožky Marilyn Maye, která byla významnou zpěvačkou v USA. Dokladem Janovy pěvecké virtuozity byl přednes evergreenu I Remember You. Po barytonu a tenoru hravě přešel do suverénního falzetu, tak jak tuto píseň nahrál v roce 1962 australský jódlovací bard Frank Ifield. Na závěr zazpíval známou My Way, kterou pro Sinatru otextoval Paul Anka. Následoval rychlý rokenrol Johnny Be Good (Chuck Berry), který rozhýbal nohy mnoha posluchačům a na úplný konec zklidnění krásnou baladou What A Wonderful World z repertoáru Louise Armstronga.

Skvělý večer s nádherným kultivovaným hlasem Jana Smigmatora potěšil nejen přítomné seniory, ale nadšeně tleskaly i mladší ročníky.

Autor: Rudolf T. Kulka

Děkujeme za příspěvek!