Prostor dostanou přední klasikové hudební kultury (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů), stejně tak osobnosti starší české hudby (Adam Michna z Otradovic, Jan Dismas Zelenka).

Řeč bude také o významných meznících, kdy se Češi stali nositeli nových trendů v celoevropském měřítku (husitská píseň, česká hudební emigrace v 18. století).

Pořady obohacenými přítomností hostů, řadou hudebních ukázek, vystoupením Mladoboleslavského smyčcového kvarteta a na zvávěr i komorním galakoncertem tradičně provede historik, zpěvák a znalec hudby Jiří Bartoloměj (Bartoš) Sturz, a to po deset podvečerů od 20. února do 29. dubna vždy v čase od 15.30 do 17 hodin v klubovně hasičské zbrojnice v Kosmonosích. Jednotlivé vstupné bude činit 40 korun, předplatné na celý cyklus vyjde na 320 korun.

Přehled termínů a témat jednotlivých přednášek

úterý 20. února: Husitský chorál a zrod renesanční duchovní písně
Husitský akcent na zrovnoprávnění bohoslužby „pod obojí způsobu“ přinesl také potřebu překladu liturgie do národního jazyka a zjednodušení chorálního zpěvu. Došlo tak ke vzniku specificky českého tvaru liturgické hudební praxe, tedy strofické duchovní písně, vynálezu, který se pak rozšířil do celé protestanské Evropy a stal se jedním z velkých podnětů evropské hudby.

úterý 27. února: Hudba rudolfinské Prahy a české renesance
Císařská Praha doby Rudolfa II. je známa jako jedna ze zásadních metropolí pozdně-renesanční (manýristické) kultury. Občas se pro slavná jména, jako Han von Aachen, Johannes Kepler, či Giuseppe Arcimboldo zapomíná, že česká císařská rezidence byla tehdy též centrem velice progresivní a evropsky rozkročené hudební kultury a že zde vrcholila renesanční praxe takzvané vokální polyfonie.

úterý 5. března: Po hudebních stopách z Paříže do Nizozemí a odtud do Itálie
Vlivem nejrůznějších politicko-hospodářských a kulturních vlivů se v Evropě objevilo v různých etapách renesance několik zcela svébytných hudebních center. Od francouzské (pařížské) „ars novy“ se hudební progrese přestěhovala do vlámských oblastí, kde dosáhla mimořádné úrovně, kterou prezentují především dosud obdivovaná skladatelská jména jako Josquin des Pres, či John Ockeghem. Ze stejných pohnutek se ovšem v průběhu druhé poloviny 16. století progresivní centrum hudební Evropy přesunulo do Itálie, neseno jmény neméně slavnými, například Giovanni Pierluigi da Palestriny či Orlanda di Lassa.

pondělí 11. března: Kde se vzala "bastardí perla" - o barokním zápase hudební Evropy
Jedním ze zásadních momentů nástupu nové evropské epochy – baroka, se stalo přijetí hudební harmonie jako nového způsobu komponování hudby, vznik koncertantního principu (z italského concertare – zápasit) a především opery, která hudební složkou přidala divadelnímu dramatu na afektu, jenž baroknímu posluchači poskytl to, po čem toužil – prožitek.

pondělí 18. března: Velikáni hudebního baroka v českých zemích
Tak jako se české země staly v období vrcholného baroka na čas hegemonem evropské architektury, mimořádné a zcela unikátní úrovně dosáhla i tehdejší zdejší hudební kultura, a to navzdory vševládnoucím italským vlivům. Jména jako Adam Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský, Heinrich Ignác Biber představují unikátní hudební kvalitu, osobnost Jana Dismase Zelenky pak úroveň barokní kompozice po boku Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela přivedla k naprostým vrcholům.

pondělí 25. března: Claudio Monteverdi, 1. velký mistr evropského hudebního baroka
Skladatel a kapelník původem z Cremony stojí mohutně rozkročen mezi dvěma epochami: renesanční a barokní. Muž charismatické tváře i života dovedl komponovat hudbu, která dosud náleží k nejhodnotnějším dokladům lidské dovednosti. Hudební stopa Claudia Monteverdiho, kapelníka v Mantově a později benátském chrámu sv. Marka, je dosud „kráčející“ a nepřestává fascinovat ani po více jak 400 letech.

pondělí 8. dubna: Hudební kultura období klasicismu a nepominutelná stopa piaristického řádu v jejím vývoji
Ve druhé polovině 18. století vyvrcholil jedinečný fenomén takzvané české hudební emigrace. Naše země tehdy doslova chrlily hudebníky do celé Evropy a ti se nezřídka stali stěžejními postavami pro nejvýznamnější evropská hudební centra. „Ticho“ po českých hudebnících však zdaleka nebylo ani doma, ani ve Vídni…

pondělí 15. dubna: Bedřich Smetana 200
Mnoho bylo napsáno a řečeno o ústřední trojici českých hudebních géniů narozených v 19. století. Jejich bohaté životy a tvorbu nelze postihnout na ploše jedné přednášky, cílem tří závěrečných pořadů však bude alespoň nastínit jejich životní osudy, umělecký vývoj a role v naší i světové kultuře.

pondělí 22. dubna: „Endemit“ Antonín Dvořák

pondělí 29. dubna: Nespoutaný Leoš Janáček