Starou borku z kmenů a silných větví odstraňujeme ocelovým kartáčem a škrabkou na plachtu. Za bezmrazového počasí kmeny natíráme vápenným mlékem, nebo kmeny stíníme prkny. Ochráníme je tak před mrazovými trhlinami.

Během měsíce února se začíná s výsevem některých letniček, které vyžadují větší čas pro předpěstování. Nejčastěji se jedná o drobnokvěté begónie neboli voskovky, surfinie, petúnie apod. Všechny tyto druhy totiž mají velmi drobná semena, která mají velmi málo zásobních látek, proto potřebují daleko více času, aby nabobtnala a vyklíčila. V domácích podmínkách si tyto rostliny můžeme vypěstovat jen tehdy, máme-li alespoň malý skleník a dostatek trpělivosti, výsevy totiž musíme pravidelně větrat a případně trochu snižovat teplotu, aby se nevytáhly a nepostihla je plíseň. Počítat musíme též s pikýrováním, tj. rozsazování malých rostlinek a další péčí.

Vlhkost vzduchu ve skladu ovoce můžeme zvýšit občasným kropením podlahy, voda se ale nesmí dostat na plody.

Při hustém sněžení setřásáme sníh z větví jehličnanů a stálezelených dřevin, při oteplení a ostrém slunci zastíníme citlivější rostliny bílou netkanou textilií.

Máme-li dostatečný zdroj slamnatého hnoje, nejlépe koňského, můžeme si založit teplé pařeniště. Znamená to ovšem našlapat ho hnojem alespoň 60 cm silnou vrstvou a ten se doporučuje prohodit trochu močovinou. Jedině tak zajistíme, aby hnůj hřál. Na hnůj dáme přibližně 20 cm kvalitní zeminy. Příprava pařeniště je velice pracná, získáme však ekologicky vytápěnou plochu, kde můžeme rychlit salát, ředkvičky, kedlubny a vypěstovat zde i vitální sadbu. Na noc je však nutné pařeniště zakrývat polystyrénovými rohožemi nebo jiným vhodným izolačním materiálem. V teplých slunných dnech je potřeba dostatečně větrat. Tento prostor vyžaduje častou kontrolu a péči. Získáme ale i pařeništní zem ze zetlelého hnoje, a to je výborný pěstební substrát.

Choulostivé beztrnné ostružiníky zakrýváme vždy, když jsou silné mrazy nebo letové větry netkanou textilií, nebo starou dekou.

Autor: Petr Kumšta