Léta Páně 1304 přenesené obci určeno jméno Nový Bezděz, avšak lid říkal po potoku Bělá, německy Weisswasser. Současně se zakládali i vesnice okolo, ve starších polesích. Dílo nového města začal nejspíše provádět bezdězský rychtář Ješek (vnuk Konráda z Kuřivod; Freistad), purkrabí v Lipé Martin z Lovu a lipský měšťan Křišťan, vyměřování provedl měřič Zerev.

Ale až za Hynka z Dubé, teprve dokončeno přenesení města a byla vydaná k tomu listina 24. dubna 1337. Na celé osídlení určeno 90 lánů, z nichž 60 na půlnoc od města směrem k Bezdězi dáno městu, a zbytek těch 30 lánů ležící za údolím k poledni přiděleno Březince, Plužné, Besedicům (zaniklá ves, či neznámá), Děteli (Na Jeteli dnes zváno, tedy pod zámkem, hospoda u Koníčka), a Dlouhé Doubravě (zaniklá, později nová ves vznikla po třiceti leté válce, jménem Neudorf, česky Vrchbělá; převážně německá; mám odtamtud i předky, kteří sem přišli z Vísky).

Bělá pod Bezdězem byla od roku 1848 městem okresním. Jméno okresu bylo Podbezdězí. Česky i německy mluvící lidé, žili po staletí vedle sebe, a navzájem i zakládali rodiny. Sem do Podbezdězí mnoho lidu přišlo v 16. století z Lužice. Dnešní potomci nesou německá, či jinak zkomolená příjmení. Např. amatérský archeolog Václav Krolmus, rodák z Březinky tedy psáno převážně v okolí u dalších členů Grolmus, je příjmení jejž znamená Hieronymus, tedy Jeroným. A předek přišel z Lužice 16. století, zde v kraji pod Bezdězem se rod rozvětvil.

V Bělé pod Bezdězem se narodilo mnoho významných lidí, např. Disman, Trégl, ale také zde žili významní lidé, jako Holan, Šimáček, Purkyně a další.

Autor: Václav František Pekař