Ve světě je podobných aktivit spousta a jedna taková probíhá i u nás v Bakově. Jedná se o akci pod názvem Bakovský Avon pochod, kterou pořádáme již (teprve?) třetím rokem pro pár přátel, kteří akci podporují koupí charitativního trička. Letošní facebooková výzva Avon pochodu zněla: „V sobotu 6. 6. se měl uskutečnit jubilejní 20. AVON Pochod, kde jsme se měli v tričkách setkat. Pojďme je na podporu pacientkám obléci alespoň virtuálně.“ No a tak jsme si řekly, že když už si ta trička oblékneme, tak si ten náš Bakovský Avon pochod vyšlápneme.

S mottem „Nás korona nezastaví“ byly rozeslány pozvánky. Byla to taková rychlo akce, ale přesto se nám podařilo dát dohromady pár přátel a jejich přátel, rychle dokoupit chybějící trička, která jsou bezpodmínečnou „vstupenkou“ a 6. června ve 13 hodin bylo na bakovském náměstí téměř 30 růžových a šedých turistů. Počasí nevypadalo celý den moc slibně, ale nakonec byly naše prosby vyslyšeny a déšť si dal na celé odpoledne pauzičku. Vyrazili jsme za doprovodu hymny letošního ročníku, písně „Ve výru víry“ cestou i necestou (to spíš) na sedmikilometrový pochod, jehož cílem byl, stejně jako v minulých letech, hrnčířský dvůr ve Zvířeticích.

Nálada byla výborná! Všichni sršeli humorem a dobrou náladou, byť některé úseky trasy nebyly zrovna pohodlné. Po krátké občerstvovací přestávce na zřícenině jsme pak nabrali „stopaře“, kteří nemohli s námi celou trasu absolvovat a někteří, dříve narození, si to zase naopak střihli zkratkou rovnou k cíli. Ve Zvířeticích jsme si nejdříve přiťukli na zdařenou akci u osadního výboru, kde „pingloval“ sám starosta města a pak jsme se zpěvem, tentokrát písně „Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu …“, vpochodovali do hrnčířského dvora.

Dostalo se nám vřelého přijetí a pohoštění (buřty, víno, nealko …) od hrnčířů, Petra a Michala, oblečených jak jinak, než v tričkách Avon pochodu. Moc děkujeme všem za účast, Petrovi a Michalovi za sponzoring celé akce, za zázemí, které nám bylo poskytnuto a za občerstvení, díky kterému jsme nabrali opět síly na cestu do svých domovů. Tak třeba zase za rok na shledanou v růžovém!

Magdalena a Jitka