Česko se neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na našem území budována. Jak o tunelech uvádí Wikipedia, těch, které svou délkou přesahují 1000 metrů, bylo v České republice k prosinci 2018 devět.

Podívejte se na pět nejdelších železničních tunelů v Česku:

Zdroj: Youtube

Tunely u nás byly budovány od počátku výstavby železnice kolem poloviny 19. století. Používaly se zejména pro překonání jednotlivých kopců železničními tratěmi. Výstavba, až na výjimky, ustala po první světové válce. Ojedinělé železniční tunely vznikly i v průběhu 20. století, ale teprve po roce 2000 začala v rámci modernizace tranzitních koridorů výstavba většího množství železničních tunelů.

V polovině 90. let minulého století nastal, v souvislosti s tlakem na ochranu životního prostředí, rozmach výstavby tunelů na dálnicích a městských rychlostních komunikacích.

Tunel je dopravní stavbou, která vede pod zemí skrz krajinnou vyvýšeninu. Může se nacházet pod mořem, říčním tokem ale i pod městem. Všeobecně je známo, že obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Budují se i vodní tunely, které přivádějí nebo odvádějí vodu. Ty se někdy označují také jako štoly.

Železniční tunely

Podle internetové encyklopedie Wikipedia Správa železnic spravuje v České republice 163 železničních tunelů. Z toho 103 bylo postaveno už v 19. století.

Věděli jste, že… 
V Litoměřicích vedl jednokolejný železniční tunel pod historickým centrem města. Měšťané totiž nechtěli, aby koleje vedly podél řeky Labe v husté městské zástavbě. Zprovozněn byl v roce 1874 a sloužil až do roku 1958. V současnosti je z něj zastávka pro motorkáře a místo pro pořádání oslav nebo výstav.

Nejstaršími železničními tunely v tuzemsku byly Tatenický (zrušen v roce 2004), Třebovický (zrušen 2005) a Choceňský (zrušen 1949), zprovozněné roku 1845 na trati z Olomouce do Prahy.

Nejdelší je Ejpovický tunel se dvěma jednokolejnými tubusy a měřící 4150 metrů. Byl postaven na tranzitním koridoru nedaleko Plzně a k jeho uvedení do provozu došlo v listopadu a prosinci 2018.

Druhým nejdelším je Březenský, který byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 metrů dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007.

Třetí místo, pokud jde o délu tunelu, patří Špičáckému tunelu na trati Plzeň – Železná Ruda, jehož délka je 1747 metrů. Ten byl stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Do provozu byl uveden v roce 1876.

Celková délka českých železničních tunelů je asi 49 kilometrů.

Silniční tunely

Největší silniční tunelovou stavbou v Česku je komplex Blanka v Praze. Měří 5502 metrů a sestává ze tří navzájem navazujících tunelů, a to Bubenečského (s délkou 3091 m nejdelší v Česku), Brusnického a Dejvického. Blanka je zároveň nejdelším městským tunelem v Evropě.

Tunel Blanka:

Nejdelším samostatným tunelem je tunel Panenská (2168 m) na dálnici D8 vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo. Většina silničních tunelů v Česku se nachází buď na dálnicích, nebo na kapacitních městských víceproudových komunikacích v Praze a v Brně. Několik se jich vyskytuje na silnicích I. třídy, na komunikacích nižších tříd jsou tunely zcela ojedinělé.

Nejstarším silničním tunelem je Vyšehradský tunel v Praze z roku 1904.

Tunely pro pěší

Tunely pro pěší nejsou příliš časté. Žižkovský tunel pro pěší, spojující čtvrtě Žižkov a Karlín, najdeme v Praze pod Vítkovem. Nachází se zde Starý Vítkovský tunel, původně železniční na dnes již zrušené větvi turnovsko–kralupsko-pražské dráhy, který byl upraven pro pěší a cyklistickou dopravu.

Národní park Krka patří mezi nejkrásnější místa Evropy
Skvost, který lze snadno minout. Chorvatsko se pyšní dechberoucím parkem Krka

V Praze se nachází také Prašný tunel. Skalní tunel pro pěší měřící 12 metrů je na Riegrově stezce mezi Železným Brodem a Semily. Vyražen byl v roce 1909. Dva skalní tunely jsou i na stezce u Vltavy ze Štěchovic do Třebenic. Skalní tunel najdete také na turistické stezce Tábor – Příběnice nebo na stezce u Nové Vsi.

Pražské metro a tramvajové tunely

Pražské metro je mezi tunely samostatnou kapitolou. Nejdelší souvislý tunelový úsek, měřící asi 18 kilometrů, se nachází na lince B mezi stanicemi Rajská zahrada a Hůrka.

Tramvajové tunely najdeme převážně v Praze, kde je nejstarším 35 metrů dlouhý Vyšehradský tunel, sloužící k silniční i tramvajové dopravě. Tunel vedoucí z Palackého náměstí na Sídliště Modřany byl uveden do provozu v roce 1904, tramvaje v něm začaly jezdit v roce 1910.

Kombi Superbu dostane větší kufr díky změně sklonu zadního skla
Nový Superb kombi bude mít praktičtější kufr. Škoda začíná odhalovat i Kodiaq

Tunel k Barrandovu na Chaplinovo náměstí měří 206 metrů a zprovozněn byl v roce 2003, stejně jako tunel vedoucí z Chaplinova náměstí k Poliklinice Barrandov, který je dlouhý 155 metrů.

Nejdelší tramvajový tunel v České republice se nachází v Brně. Vede z Osové do Nemocnice Bohunice, uveden do provozu byl v roce 2022, a měří 619 metrů.

Nově tunelem projedou tramvaje v Žabovřeské ulici v Brně, jedná se o součást stavby části velkého městského okruhu. Poprvé se tudy mají cestující vydat 1. května:

Zdroj: se svolením Studia Daněk

Databáze mostů a tunelů

Web Databáze mostů a tunelů ČR  seznamuje s mostními a tunelovými stavbami na území České republiky. „Projekt vznikl v roce 2012 a stojí za ním skupina nadšenců, zpravidla historiků, absolventů ČVUT. Zprvu byl volnočasovou facebookovou stránkou sloužící pro popularizaci zajímavých staveb tohoto druhu. To však poměrně záhy přestalo naplňovat ambice zakladatelů, a tak i na základě ohlasů veřejnosti jsme se rozhodli přistoupit k postupnému vytváření podrobného přehledu těchto staveb členěných do různých kategorií. Výsledkem je současný projekt databáze mostů a tunelů v České republice, který byl spuštěn v první polovině roku 2017,“ uvedli zakladatelé webu.

Na webu návštěvník najde interaktivní mapu s kartou objektu, rozdělení na mosty a tunely i možnost vyhledávání.

Z historie

Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané je využívali ke spojení akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tubus skrz skalnatý kopec blízko Béziers ve  Francii.

Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod řekou Temží.

První železniční tunely vznikaly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl zeminou. Současný moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.