Nejhlubší díry světa: Skrývají diamanty, jeskyně i věčné plameny

Oko nahlížející do hlubin moře

Přesně určit, jaká díra je ta úplně nejhlubší, samozřejmě nelze. Jednak je složitá samotná metodika měření, ale také lze tu „nej“ díru posuzovat hned z několika hledisek. Například jedním z nejhlubších závrtů pod vodou je Velká modrá díra. Nachází se ve vodách Honduraského zálivu u pobřeží Belize a bezesporu se jedná o jedno z nejvíce fascinujících míst naší planety.

Nejprapodivnější místa k životu: Patří mezi extrémy, přesto tu lidé bydlí

Velká modrá díra má téměř dokonalý kruhový tvar. Napříč měří více než 300 metrů a sahá do hloubky 125 metrů. A jak ji lze vlastně uprostřed vody spatřit? Jednoduše – díky velkému kontrastu okolní tyrkysové vody s temnou modří, která je způsobena právě velkou hloubkou.

Vědec NASA Glyn Collinson, který se do Velké modré díry potápěl, uvedl, že vznikla před stovkami tisíc let během poslední doby ledové. Hladina moře byla tehdy položena výrazně níž než v současnosti. Závrt krasového původu byl vytvarován ze skály jako jeskyně, kterou po celé věky protékala voda. Postupně se však probořil strop, celá formace se ocitla pod hladinou moře a vznikla hluboká propast, která dnes láká množství rekreačních i profesionálních potápěčů.

Velká modrá díra:

Čínský rekordman

Dlouhou dobu byla za nejhlubší modrou díru světa považována Deanova modrá díra na Bahamách. Ta sahá do hloubky 202 metrů, čímž znatelně překonává výše zmíněnou Velkou modrou díru, která sice není až tak hluboká, zato je známější. V posledních letech se však ukázalo, že skutečný rekordman se nachází ve vodách Jihočínského moře.

Nejhlubší dosud známý mořský závrt na světě se nazývá Dračí díra a dosahuje hloubky neskutečných 300,89 metrů pod mořskou hladinou.

Nejděsivější silnice světa: Přestávají na nich dýchat i nejotrlejší řidiči

Jak je uvedeno na serveru Unbeliavable Facts, čínským vědcům se podařilo její hloubku naměřit v roce 2016. O rok později byl proveden další průzkum pomocí profesionálního, podvodního, dálkově ovládaného vozidla. Vědcům se povedlo vytvořit trojrozměrný model této modré díry a zjistili, že ve skutečnosti se nejedná o vertikální díru, ale že se „naklání“ a lze ji rozdělit na pět částí. Její tvar je přirovnáván k botě baletního tanečníka. V nejširší části měří 162,3 metru, v nejužší pak 26,2 metru.

Ačkoli je to teprve pár let, co vědci určili její hloubku, ve skutečnosti je tato modrá díra známá po staletí. Jak připomíná server Huffpost, místní rybáři věří, že je to místo, kde Opičí král našel svůj zlatý kyj v oblíbeném čínském románu ze 16. století nazvaném Cesta na západ.

Dračí díra:

Superhluboká kola

Uprostřed hromady kovového šrotu v západním Rusku se nachází velký kovový disk přišroubovaný k zemi. Poměrně nenápadný kus kovu na poloostrově Kola ve skutečnosti ukrývá něco naprosto fascinujícího. Jedná se o nejhlubší vrt, který se kdy lidstvu podařilo vytvořit.

Zatímco většina vrtů byla provedena kvůli hledání ropy, Kolský superhluboký vrt – jak zní oficiální název – vznikl z věděckých důvodů. Jak se můžeme dočíst na serveru Cascadia Capturing, sovětský vědecký tým se po dobu čtyřiadvaceti let (1970 až 1994) snažil provrtat co nejhlouběji do zemské kůry. Podařilo se jim dostat do hloubky „jen“ 12,3 kilometru, což odpovídá pouhé třetině zemské kůry a 0,2 procentům poloměru Země.

Práce byly ukončeny poté, kdy se teplota v jámě začala blížit ke 180 ° C. Jak je uvedeno na webových stránkách Hightally, projekt musel být zastaven, protože použitá technika zkrátka tuto teplotu nevydržela. Problémem byly samozřejmě i finance a rozpad Sovětského svazu. Projekt byl definitivně ukončen v roce 2005.

I tak se však jedná o úžasný počin, který přinesl mnoho ohromujících objevů z oblasti geologie. Například přinesl důkazy, že život na Zemi mohl vzniknout o 1,5 miliardy let dříve, než se původně předpokládalo.

Kolský vrt:

Jwaneng: Nejhlubší diamantový důl

Hloubit do země samozřejmě vyžaduje velké úsilí, které lidé nevynakládají jen tak. Zatímco v předchozím případě vznikl Kolský superhluboký vrt kvůli vědě, častější je, že lidé kopou a vrtají kvůli bohatství. Mezi nejhlubší člověkem vytvořené díry tak patří diamantové doly. Tím vůbec nejhlubším na světě je pak Jwaneng nacházející se v údolí řekly Naledi v jižní Botswaně.

Děsivý ostrov šeptajících panenek: Mrtvá dívka změnila místo v cíl duchařů

Jedná se o nejbohatší diamantový důl na světě, který provozují společnosti Debswana a De Beers ve spolupráci s vládou Botswanské republiky. Jak je uvedeno na serveru Debswana, důl se stal plně funkčním v srpnu roku 1982. Produkce se liší podle těžebních plánů, ale například v roce 2020 vzešlo z Jwanengu celkem 7 537 911 prodejných karátů. Komu se to zdá jako neskutečné číslo, ten bude šokován dodatkem, že se jednalo o rok poznamenaný pandemií covidu-19, která zasáhla i těžební sektor. V běžných letech se produkce pohybuje okolo 12,7 milionu karátů.

Jak je uvedeno na webu The Diamond Reserve, Jwaneng je hluboký 625 metrů a jeho plocha pokrývá 520 tisíc metrů čtverečních prostoru (k začátku roku 2019 – pozn. red.). Předpokládá se, že do roku 2034 se bude těžit v hloubce 816 metrů.

Nejhlubší diamantový důl:

Brána do pekla

Už jednapadesát let hoří unikající zemní plyn v kráteru na území Turkmenistánu uprostřed pouště Karakum. Kráter Derweze, známější pod přezdívkou Brána do pekla (z angl. Door to Hell), vypadá jako ohnivá fata morgana uprostřed neúrodné krajiny. Ještě více šokující je fakt, že se jedná o výsledek lidské činnosti.

Podle většiny zdrojů stojí za věčnými plameny olizujícími Bránu do pekla sovětský experiment z roku 1971. Například na National Geography se lze dočíst, že sovětští vědci kráter zapálili poté, co se jim nezdařil průzkum ložiska zemního plynu. Během vrtání došlo k nehodě, podloží pod vrtnou plošinou se uvolnilo, což způsobilo proražení izolačních vrstev horniny. Na zemský povrch začal unikat zemní plyn, což se geologové rozhodli vyřešit tím, že ho zapálili. Domnívali se, že během několika týdnů shoří. Píše se však rok 2022 a plyn nepřetržitě hoří dál.

Deník The Sun zveřejnil informaci, že počátkem letošního roku turkmenský prezident Gurbanguly Berdymukhamedov vyzval k tomu, aby byl oheň po 51 letech konečně uhašen. Nejedná se však o první výzvu, takže těžko říct, zda věčné „pekelné“ plameny skutečně uhasnou.