Mnoho lidí ale autostop nepovažuje ho za bezpečný. Pokud chtějí šetřit, volí jako kompromis spolujízdu. S pomocí mobilní aplikace se tak spojí řidiči s volnými místy v autě s těmi, kdo cestují na stejné trase a auto k dispozici nemají. K nejvyhledávanější aplikaci na bázi sociální sítě u nás patří BlaBlaCar, kterou využívají řidiči, kteří jezdí sami i spolucestující, kteří se za příspěvek na benzín dostanou tam, kam potřebují.

Rozhovor se stopařem

Student stavební fakulty ČVUT v Praze Šimon Matějka je sportovec s dobrodružnou povahou, který rád objevuje nová místa. Než by ale hledal na internetu aplikace ke spolujízdě, dává přednost klasickému autostopu. Stopem jezdí od 17 let, vždycky se dostal, kam potřeboval a žádný negativní zážitek, který by ho odradil od toho stopnout si někoho na silnici, nemá.

Myslíš si, že je pravda, že autostop už netáhne a stopaři jsou ohrožený druh?
Určitě je to do jisté míry pravda, ale přijde mi, že se poslední dobou ten trend trochu obrací a lidi začínají znovu stopovat.

Proč jezdíš stopem, chceš ušetřit, nechce se ti čekat na autobus nebo vlak, nebo to bereš jako dobrodružství?
Vlastně všechno dohromady, hlavně je to výzva a dobrodružství. Člověk má o dost lepší pocit, když se někam zvládne dostat stopem, než když jen nasedne na vlak.

V době, kdy existují různé aplikace ke spolujízdě, dáváš přednost klasickém stopování u silnice. Proč?
Přijde mi, že využívat aplikace je stejné jako jít na nádraží a koupit si lístek, a to by mě nebavilo, není v tom to, o čem jsme mluvili před chvílí.

Mariánské Lázně jsou památkou UNESCO
V Česku existují místa, kde stres léčí pivem a tatarákem

Předpokládám, že každá jízda je jiná. Chtějí si s tebou řidiči povídat?Lidé si chtějí skoro vždycky povídat, myslím, že berou stopaře často i kvůli tomu, aby si zpestřili dlouhou cestu.

Svezl tě někdo, s kým sis dobře popovídal a dozvěděl se od něj něco zajímavého? A byl někdo natolik fajn, že jste se domluvili, že se ještě někdy setkáte?
Od lidí co mě někam brali, jsem se dozvěděl mnoho věci. Baví mě, jak může na stopu člověk jet s někým, koho by nikdy normálně nepotkal a i kdyby, tak by se s ním nejspíš nebavil. S nikým jsem se ale na další schůzce nedomluvil, nejspíš je to i tím, že většinou berou lidi, kterým je kolem 40 let a to je vůči mému věku už docela velký rozdíl.

Stalo se ti někdy, že jsi se s někým bál, ať už proto, že se choval divně, řídil hrozně, nebo vypadal, že za volantem brzy usne?
Ano, vždycky to bylo kvůli stylu jízdy, ale já jsem dost strašpytel, tak nevím, jestli to bylo oprávněné. Často jezdí lidé rychle, a u toho na mobilu za jízdy hledají, kam vás mohou vzít.

Zastaví ti i řidičky, nebo ty mají větší strach brát stopaře než chlapi?
Je to tak 30% řidiček a 70% řidičů. Nepřijde mi, že by měly řidičky ze stopařů strach, často jsem jel v autě, ve kterém jela samotná slečna nebo máma s malým dítětem.

Asi bych neměla trpělivost stát u silnice a čekat, jestli mi někdo zastaví nebo ne. Jakou nejdelší dobu jsi takhle marně stopoval, než tě někdo vzal s sebou?
Nejdéle jsem čekal asi sedm hodin, bylo to ve Španělsku na silnici, kde jezdilo jedno auto za druhým, ale žádné nezastavilo. Až nám nakonec zastavila nějaká Rumunka, co jela do asi jen pět kilometrů vzdálené vesnice. Po takové době jsme přijali i takovou nabídku a nechali se svézt, koupili si pivo na benzince a nakonec rozbalili spacáky mezi olivami, takže to byl k závěru celkem příjemný večer.

Jak často autostop využíváš?
Jen o prázdninách a párkrát jsem jel i jen tak mimo prázdniny, když jsem se potřeboval někam dostat a měl jsem na to čas.

Pramen Vincentka v Luhačovicích
Lázně jsou mekkou otylých, kde vzpomínají i na nalévačky vody

Procestoval jsi už kus světa. Jako zdatný sportovec se spoléháš hlavně na své nohy a na stopování. Kde všude už jsi takhle byl?Stopoval jsem v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Polsku a samozřejmě u nás.

Kde byli podle tvých zkušeností řidiči nejochotnější a kde se naopak stopovalo nejhůř?
Nejochotnější řidiči jsou rozhodně ve Francii, tam člověk na stop déle než 15 minut nikdy nečeká. Zato nejhorší bylo zatím Španělsko, tam jsem si vybral i to nejdelší čekání.

Jezdíš častěji sám, nebo s někým?
Nikdy jsem ještě sám nejel. Samotného by mě to asi nebavilo, potřebuji s někým sdílet zážitky a taky je to samozřejmě bezpečnější.

Co bys poradil někomu, kdo se chce vydat na cestu stopem poprvé. Co dělat, co si vzít s sebou, jak se chovat a čeho se vyvarovat?
Vezměte si věci jako na jakýkoliv čundr. Vybírejte si taková místa na stopování, kterými pojedou lidi tam, kam chcete. Největší otrava je, když už jste nadšení, že vám někdo zastavil a pak zjistíte, že jede úplně jinam, než potřebujete. Na místech, která jste si vybrali, musí jít bezpečně zastavit, auta kolem vás nejezdí stovkou a vidí vás z dálky, mohou se tedy rozmyslet, zda vás chtějí vzít. Neberte každé auto, co vám zastaví a nabídne, že vás vezme do vesnice o kousek dál. Tam se taky můžete zaseknout na půl dne. Někdy je lepší počkat na místě, kde jezdí hodně aut, nakonec se do cíle dostanete rychleji než s přestupy přes místa, kde nic nejezdí, i když je to třeba blíž cíli.

Jezdil jsi stopem i v době pandemie? Neměli řidiči strach z nákazy?
V době pandemie jsem prakticky nejezdil, říkal jsem si právě, že lidé brát nebudou. Ale co jsem tak slyšel od jiných lidí, co stopovali, tak to nakonec nebyl problém. V době covidu jsem stopoval asi jen dvakrát.

Kdy jsi naposledy stopoval?
Naposledy jsem stopoval o letních prázdninách v Polsku.

Mistrovství České republiky v autostopu

Velký sportovní autostop mohou zažít dvojice, které se kvalifikují na Mistrovství ČR v autostopu. Jde o stopovací závody dvojic po Evropě. Letos se letní závod koná od 9. do 17.7. a pojede se na trase Praha – Istambul – Praha s několika průjezdními body v zemích Balkánského poloostrova. Během cesty budou týmy plnit zadané úkoly.

Hnízdící strakapoud narušil statiku rozhledny Milíř. Opravená by měla být do léta.
Strakapoud rozkloval rozhlednu. Oprava potrvá do letních prázdnin

Zdeněk Lžičař z Dobré Vody u Pelhřimova si tuto akci vyzkoušel opakovaně s různými parťáky a se zážitky se svěřil Deníku. Poprvé v roce 2018 projel se svým kamarádem Tomášem Tatýrkem kousek východní Evropy a Balkánu. S Eliškou Střelkovou z Děčína se o rok později vydali stejně jako dvanáct dalších dvojic na sever Evropy. Okruh vedl kolem Baltského moře. Navštívili celkem 8 zemí, vystřídali 51 aut, svezli se 2 trajekty, splnili 18 úkolů, najeli přibližně 5500 kilometrů a to vše za pouhých 10 dní.

„Chtěl bych v každé zemi v Evropě stopnut alespoň jedno auto. Zatím ale nejsem ještě ani v polovině,“ naplánoval si Zdeněk Lžičař, který jezdí stopem už od svých třinácti let. Při stopování je podle něj nejdůležitější se smát a být pozitivně naladěný, ale je to i o vnějším vzhledu a komunikaci.

Robot Matylda

Robotická stopařka Matylda se stala prvním úspěšným robotickým stopařem zapsaným v Pelhřimově do knihy rekordů. Na cestu z Jablonce nad Nisou autostopem do Pelhřimova, která nakonec měřila 1718 kilometrů, se robotka Matylda vydala 31. října 2018 a řidiči se s ní mohli setkávat na českých silnicích v následujících listopadových dnech.

Nebezpečný autostop

Cestování stopem je rychlé, levné, ale má i druhou stránku. Policie ČR každoročně zaznamenává v souvislosti s tímto způsobem cestování řadu případů násilné, mravnostní i majetkové trestné činnosti. Oběťmi trestné činnosti bývají ve větší míře stopaři, ale stávají se jimi i řidiči, kteří po vystoupení stopaře zjistí, že jim chybí peněženka, osobní doklady, mobilní telefon, klíče či jiné věci.

Podle policie by stopující měl zachovat několik pravidel:
- Stopujte raději ve dvojici. Samotná stopující dívka, v lehkém, sporém oblečení může vyvolat u mužů - řidičů různé emoce a touhy.
- Pokud usedáte do automobilu, snažte se zapamatovat typ auta, barvu nebo i registrační značku nebo SPZ.

Saalbach Hinterglemm je skvělou destinací pro jarní a letní dovolenou
Ráj pro turisty i cyklisty. Dovolenou v Saalbach Hinterglemmu si užijí všichni

- Prohlédněte si interiér automobilu, zda jsou zde kličky na otvírání dveří.- Svým jednáním, vystupování a oblečením zbytečně řidiče nebo osádku vozidla neprovokujte.- Při hovoru s osobami ve vozidle veďte nezávazný hovor, zbytečně o sobě neuvádějte podrobnosti, řeč nezavádějte na sexuální témata.- V případě, že dojde ke znásilnění, vše ihned nahlaste na nejbližší oddělení policie, nebo volejte linku 158.

Smrt stopařek

V roce 1979 natočil režisér Jindřich Polák kriminální film Smrt stopařek, ve kterém si role obětí zahrály Dagmar Patrasová a Jana Nagyová. Psychopatického vraha trpícího nezvladatelnou agresivitou vůči ženám ztvárnil polský herec Marek Perepeczko. Film byl inspirován skutečnou událostí, ke které došlo v létě roku 1976. Studentky Vierka a Táňa chtěly jet na výlet do Vysokých Tater, ale zmeškaly vlak do Strečna a tak zkusily stopovat.

Zastavil jim 32letý Miroslav Somora v náklaďáku a ochotně se nabídl, že je sveze. Když dívky v kabině usnuly, začal je mlátit utahovacím klíčem na kola, dokud neztratily vědomí, pak je ubodal nožem a jednu z nich ještě znásilnil. Mrtvá těla odvezl na skládku u Valašských Klobouk, kde je přikryl vrstvou odpadků a vrátil se domů k rodině. Lidé si ale náklaďáku na skládce všimli a tak policie vraha, který už byl dříve trestaný za sexuální delikty, a uprchl i z psychiatrické léčebny, brzy dopadla. O tři roky později byl Miroslav Somora popraven.

Historie stopování

Kouzlo autostopu objevilo lidstvo už před sto lety. Jeho počátky spadají do období první světové války, kdy ho využívali především britští vojáci a zdravotní sestry na území Francie. K rozmachu pak došlo během Velké hospodářské krize, kdy stopování ve Spojených státech amerických podporovala i vláda a rozšířeno bylo i během druhé světové války. Velký boom zažilo stopování v 50. letech 20. století, kdy vzniklo v USA beatnické hnutí spojené s bohémským životem a následně „květinové hnutí“. Hippies, stejně tak jako beatnici, preferovali cestování autostopem.

Moderní stopování se začalo rozvíjet v 90. letech 20. století, kdy chtěli lidé poznávat svět sami, bez cestovních kanceláří. Zdvižený palec a cedule s názvem požadovaného cíle ale vytlačuje spolujízda, kterou si můžete předem naplánovat prostřednictvím sociálních sítí, portálů či mobilních aplikací zaměřených na společné cestování.