„Testy ukázaly, že jsem v pořádku,“ tvrdí v souvislosti s čínskou nákazou osmadvacetiletý cestovatel. V nohách má deset tisíc kilometrů Jižní Amerikou, neboli putování z Bogóty v Kolumbii přes Ekvádor, Peru, Bolívii a Argentinu až do Chile. Desetitisícové hranice dosahuje kdesi v poušti, jako oficiální cíl stanovuje středně velké město La Ligua v regionu Valparaiso. 

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE 

„Opatření proti koroně byly relativně v pohodě,“ popisuje s tím, že pěším pochodem poznává tamní společnost z docela jiné stránky, než bývá líčena. Dopodrobna a na syrovo, byť mnohdy zmiňovaná jihoamerická kriminalita se mu vyhýbá. Zato kontaktů s obyčejnými lidmi a jejich životem má na celou knížku. Už nyní ostatně dostává nabídky, aby o svém dobrodružství napsal.

„Repatriační cestu zařídila česká ambasáda rakouským letadlem a musel jsem si ji zaplatit. Odltěl jsem o tři týdny dříve, ale byla to asi poslední možnost, jak se odtamtud dostat, jinak bych tam zůstával doteď,“ podotýká Honza. Při návratu do Evropy potkává i krajany – jak podobné cestovatele, tak ty dlouhodobě žijící v Jižní Americe a kvůli koronavirové krizi mířící raději domů. 

 

Mnohahodinová repatriace celou dobu v roušce ani vypisování tří stejných papírů o karanténě v tuzemsku pak není pro dobrodruha nic ve srovnání s tím, že po návratu nesmí ven. „Jedenáct měsíců jsi zvyklý chodit a najednou trčíš doma. Čtyři dny jsem odpočíval a dále to byla hrůza. Šmejdil jsem v bytě, po balkóně, padla veškerá zásoba slivovice…“ prozrazuje dobrodruh.

Jihoamerická anabáze 

V současné době smí – a taktéž chodí – mezi ostatní. S kamarády na pivo nevyjímaje. „Právě české čepované mi na cestách nejvíce chybělo. To jihoamerické bývá hlavně jen flaškové, taková vodnatá břečka,“ poznamenává Honza, jenž o své anabázi chystá nejenom knihu, ale také přednáškové pořady pro veřejnost. Chce tak zajistit prostředky na obživu a též další cestování. 

„Rád bych obešel celý svět!“ svěřuje se svými plány a upozorňuje, že to bude tak na tři čtyři roky. Pěšky přes Sibiř do Asie, pak celou Evropou do Afriky, odtamtud do Ameriky, projít ji odshora až dolů a zamířit do Austrálie. Jihoamerická anabáze se spaním ve stanu či u dobrých lidí a bez utrácení, jak Honza dodává, vyšla s repatriací ani ne na půldruhého sta tisíce korun.