Nynější vlnu kritiky vakcíny AstraZeneca odstartovalo Dánsko, kde se u očkovaných objevily problémy se srážlivostí krve. Přestože dánské úřady uvedly, že v tuto chvíli nelze určit, zda je mezi vakcínou a výskytem krevních sraženin nějaká souvislost, pozastavily její používání. Ministr zdravotnictví Magnus Heunicke zdůraznil, že Kodaň vakcínu od firmy AstraZeneca neodmítá a že pozastavení jejího používání je preventivním opatřením, které má poskytnout čas pro důkladnější prošetření komplikací.

EMA uvedla, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že za případy krevních sraženin stojí očkování přípravkem AstraZeneky. Přesto se většina západoevropských vlád rozhodla očkování touto látkou přinejmenším pozastavit do doby, než se pochybnosti rozptýlí.

Ostatně AstraZeneca není pro rychlost očkování v Evropě klíčová. Díky centrálním objednávkám jsou podíly jednotlivých typů vakcín ve většině zemí Evropské unie obdobné. Naprostá většina z více než 48 milionů Evropanů, kteří již očkování podstoupili, dostala do krve vakcínu od americké společnosti Pfizer.

Celkem jí bylo podáno 37,5 milionů dávek, zatímco AstraZeneca stojí má na kontě jen 7,3 milionu očkování. Trojici západních výrobců uzavírá Moderna s 2,2 miliony dávek. Tyto tři produkty zajišťují téměř 99 procent očkování v EU.

Maďarsko očkuje také vakcínami, které zatím nemají EMA – čínskou Sinopharm a ruským Sputnikem. Jeho podíl ovšem zůstává i v Maďarsku spíše symbolický, pohybuje se kolem čtyř procent. Tolik diskutovaný Sputnik ostatně není příliš rozšířen ani v domácím Rusku, a to navzdory skutečnosti, že byl vyvinut jako první. Podle údajů serveru Our World in Data připadá v Rusku k dnešnímu dni pouze pět očkovacích dávek na sto obyvatel, tedy zhruba dvakrát méně než v Česku.

Díky Sinopharmu Maďarsko aktuálně v rámci EU vede žebříček proočkovanosti první dávkou. Tu zde dostalo už patnáct ze sta obyvatel, zatímco v Česku jen osm. Při pohledu na počty plně naočkovaných ale vede Polsko. Obě vakcinační dávky dosud dostalo 5,2 procenta Poláků, 4,7 procenta Slováků, 3,8 procenta Němců a jen 3,3 procenta Čechů.